Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci žádají rozšíření unijní listiny o právo na potrat

Evropský parlament
Evropský parlament
Foto: Pixabay

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů dnes EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.

Rezoluce reaguje na červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který po téměř 50 letech zvrátil precedenční verdikt garantující ženám po celé zemi právo ukončit těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Europoslanci v této souvislosti odsoudili "posun dozadu", který podle nich nastává nejen v USA v otázce práv žen a sexuálních a reprodukčních práv. Připomněli přitom omezování potratů v některých zemích Evropské unie, například v Polsku a na Maltě.

Podle nového usnesení by každý měl mít právo na "bezpečný a legální potrat". EP vyzývá, aby rozšíření listiny práv v tomto smyslu projednali zástupci členských zemí unie. Takovýto postup by zřejmě podporovala Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron už v lednu při projevu v EP navrhl ukotvení práva na potrat v uvedené úmluvě.

Europoslanci dnes vyjádřili očekávání, že zástupci unijních vlád se nyní sejdou, aby projednali uspořádání konference na téma úprav unijních smluv. Zároveň EP vyzývá členské státy, v nichž v tomto směru platí restrikce, aby potraty dekriminalizovaly. V České republice je interrupce legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem kdykoli.

Témata:  EU potraty

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.