Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská komise hledá cestu, jak obejít veto Maďarska a uvolnit 50 miliard dolarů Kyjevu

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přislíbila, že EK do začátku příštího roku najde způsob, jak uvolnit 50 miliard dolarů finanční pomoci pro Kyjev, a to i přes veto Maďarska.

"Jako Komise využijeme čas, který dosud zbývá, abychom zajistili, že bez ohledu na to, co se stane na příštím summitu EU, budeme mít funkční řešení," řekla von der Leyenová na tiskové konferenci po summitu lídrů EU v Bruselu.

Evropská rada ve čtvrtek rozhodla otevřít jednání o vstupu Ukrajiny do EU i přesto, že maďarský premiér Viktor Orbán toto rozhodnutí plánoval vetovat. V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.

Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu začátkem příštího roku. Orbán ale varoval, že Budapešť ještě bude mít možnosti odmítnout Ukrajině vstoupit do EU.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Orbán lídrem na summitu řekl, že pokud Kyjev do března implementuje zbývající reformy, Maďarsko nebude blokovat přístupová jednání s Ukrajinou. Macron také vyjádřil přesvědčení, že v novém roce se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.

V opačném případě by to podle něj znamenalo i zablokování nových finančních prostředků pro Maďarsko a s ním sousedící země, jakož i peněz určených na ochranu hranic před nelegální migrací - vzhledem k tomu, že jsou také součástí rozpočtu EU na příští čtyři roky.

Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před čtvrtečním začátkem summitu. Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami. Předseda Evropské rady Charles Michel v noci na pátek oznámil, že se to nepodařilo. Veto potvrdil i samotný Orbán.

"Shrnutí noční změny: veto pro dodatečné peníze Ukrajině, veto pro revizi víceletého finančního rámce (rozpočtu). K této otázce se v Evropské radě vrátíme příští rok po náležité přípravě," napsal Orbán na sociální síti.

Michel mluvil o snaze dosáhnout konsensu začátkem příštího roku. Mnozí diplomaté pro DPA potvrdili, že se lídři chtějí touto otázkou zabývat znovu v lednu.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur pro příští rok, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

Maďarský premiér už před summitem potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá středeční rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty momentálně vedou intenzivní jednání s Orbánem ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Podle TASR vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.

Témata:  Ukrajina Ursula von der Leyenová Maďarsko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.