Fascinující saharský prach: Jak jej dokáže vítr dopravit přes půl světa?

Sahara, největší horká poušť na světě, pokrývá přibližně 9 milionů čtverečních kilometrů a je bohatým zdrojem prachových částic. Tyto částice vznikají rozkladem hornin a organických látek vlivem extrémních teplotních výkyvů, eroze a větrných procesů. Přes den mohou teploty v poušti dosahovat až 50 °C, zatímco v noci prudce klesají. Tyto změny způsobují rozpad hornin na drobné částečky, které jsou následně uvolňovány do atmosféry.

Nejdůležitější roli v transportu saharského prachu hraje vítr. V období sucha, zejména na jaře a v létě, silné větry zvedají do vzduchu miliony tun jemného prachu a písku. Zvláště významným meteorologickým jevem je tzv. harmattan, suchý a prašný vítr vanoucí z vnitrozemí Afriky směrem k západnímu pobřeží.

Jakmile je prach v atmosféře, může být nesen vzdušnými proudy na obrovské vzdálenosti. Jedním z nejdůležitějších mechanismů transportu je tzv. saharský prachový oblak (Saharan Air Layer, SAL), což je vrstva suchého a prašného vzduchu, která se pohybuje nad Atlantickým oceánem. Tato vrstva je typická pro letní měsíce a může sahat až do výšky pěti kilometrů nad zemským povrchem.

Díky této vrstvě se prach pravidelně dostává do Jižní Ameriky, kde obohacuje amazonský prales o důležité živiny, zejména fosfor. Amazonská půda je paradoxně velmi chudá na minerály, a právě saharský prach hraje klíčovou roli v jejím hnojení.

Saharský prach se však dostává i do Evropy. Jižní státy, jako Španělsko, Itálie nebo Řecko, často zažívají jev zvaný „kalima“, kdy se nad jejich územím rozprostírá oranžový opar jemného prachu. V extrémních případech se prach dostává i do střední Evropy, kde způsobuje zhoršenou kvalitu ovzduší a neobvyklé oranžové zbarvení oblohy.

Přítomnost saharského prachu v atmosféře ovlivňuje klimatické procesy. Prachové částice mohou částečně blokovat sluneční záření, což vede ke krátkodobému ochlazení některých oblastí. Naopak v atmosféře mohou působit jako kondenzační jádra pro tvorbu oblaků a ovlivňovat srážkové vzorce.

Saharský prach má také významné dopady na lidské zdraví. Jemné částice se mohou dostat hluboko do dýchacích cest a způsobovat dýchací obtíže, zejména u lidí s astmatem nebo jinými plicními chorobami. Kromě toho může saharský prach obsahovat mikroorganismy, spory plísní nebo toxické látky, které mohou ovlivnit lidské zdraví po vdechnutí.

Vědci se domnívají, že změna klimatu může ovlivnit množství saharského prachu uvolňovaného do atmosféry. Některé studie naznačují, že s rostoucí teplotou a suchem v oblasti Sahary může docházet k častějším a intenzivnějším epizodám prachových bouří. Naopak jiné modely naznačují, že snižující se rozdíly mezi teplotami vzduchu a zemského povrchu mohou vést k menšímu množství prachu v atmosféře. 

Témata:  Písek