Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fiala mluvil s Morawieckým o dopravě a energetické bezpečnosti

Mateusz Morawiecki a Petr Fiala.
Mateusz Morawiecki a Petr Fiala.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Premiér Petr Fiala se dnes ve Varšavě sešel se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V rámci strategické spolupráce jednali o společné dálnici D11, propojovacím plynovodu Stork II či o polských terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), jejichž kapacitu si chce Česká republika pronajmout. Fiala o tom po skončení schůzky informoval novináře.

Předseda české vlády řekl, že Česko má zájem o část kapacity připravovaných terminálů na LNG v Polsku. V reakci na zastavení dodávek ruského plynu si loni Česko podobným způsobem pronajalo část terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu.

S Morawieckým se Fiala bavil také o plynovodním projektu Stork II, který je podle Fialy důležitý z hlediska posílení energetické bezpečnosti České republiky. Plynovod má obě země propojit, a zvýšit tak diverzifikaci dodávek plynu ve střední Evropě.

"Mluvili jsme o dopravních stavbách, dostavbě dálnice D11, která bude klíčovou dopravní spojnicí obou zemí," řekl Fiala s odkazem na budovanou dopravní stavbu. Ta má propojit východní Čechy, potažmo Prahu s jihozápadním Polskem.

Fiala se dnes ve Varšavě zúčastnil summitu takzvané bukurešťské devítky, která sdružuje státy východního křídla NATO. Shodli se na nutnosti další podpory Ruskem napadené Ukrajiny a vyzvali k posílení alianční přítomnosti ve východní Evropě.

Témata:  Petr Fiala Mateusz Morawiecki

Související

Aktuálně se děje

10:18

První slova Šárky Grossové. Spekulace o novém vztahu sílí

Už nemohla mlčet. Šárka Grossová se rozhodla poprvé reagovat na spekulace, které se v posledních dnech vyskytly kolem její osoby a spojují ji s jedním kontroverzním mužem. Dozvíme se pravdu?

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.