Lídři členských zemí EU se během prvního dne summitu v Bruselu zabývali revizí společného sedmiletého rozpočtu eurozóny. Premiéři Maďarska a Slovenska vyslovili nesouhlas s balíkem pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, který navrhla Evropská komise. Informaci zveřejnil portál Politico s odvoláním na nejmenovaného diplomata EU.
Podle tohoto zdroje maďarský prezident Viktor Orbán uvedl, že finanční podpora EU pro Ukrajinu nefunguje, což zmínil i před novináři před začátkem summitu. Slovenský premiér Robert Fico svůj nesouhlas zdůvodnil zejména obavami z korupce na Ukrajině. Také uvedl, že utrácení dalších peněz pro Ukrajinu je pro něj doma "těžké prodat".
Politico konstatuje, že v Bruselu panuje přesvědčení, že maďarského premiéra bude možné přesvědčit, aby upustil od svého stanoviska při revizi dlouhodobého rozpočtu uvolněním části evropských fondů, které byly zadržovány kvůli sporům o právní stát.
Aktualizace víceletého finančního rámce, kterou by měli lídři schválit na summitu v prosinci, vyžaduje souhlas všech 27 členů EU. Úprava tohoto rámce, který obsahuje i Nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur na období 2024–2027, by zajistila další finanční podporu Kyjevu, neboť současné financování EU letos končí.
Předseda Evropské rady Charles Michel v této souvislosti konstatoval, že v rámci diskusí o revizi dlouhodobého rozpočtu EU došlo k celkovému konsensu ohledně předpokládaných dodatečných 50 miliard eur pro Ukrajinu.
"Měli jsme dobrou výměnu názorů, což bylo zapotřebí. Víme, že na stole jsou různé názory a proto bylo důležité zlepšit vzájemné porozumění mezi lídry," řekl Michel. Cílem je dosáhnout dohody o revizi sedmiletého rozpočtu EU do konce letošního roku, uznal však, že to bude obtížné.
Orbán už dříve uvedl, že Maďarsko nedokáže a ani nechce podporovat Ukrajinu. Prohlásil to v pátek v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Kossuth Radio.
"Největším problémem je, že strategie, se kterou se Brusel postavil k této válce, selhala," řekl maďarský premiér. Podle něj Evropská unie povzbudila Ukrajinu, aby zahájila otevřenou válku a dala na to finanční prostředky i vojenské vybavení.
"Dokud existoval reálný scénář, že Ukrajina může vyhrát, fungovala jistá strategie. Nicméně Ukrajinci nemohou na frontě zvítězit - a to uznává každý vojenský stratég," konstatoval Orbán s poznámkou, že nyní je trapné uznat, že předchozí strategie nefunguje.
Maďarsko se k Ukrajině vyjadřuje kriticky již delší dobu. Orbán v září prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.
Podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce. "Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán.
"Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal. Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.
Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.
I v létě přešel do ostré kritiky Ukrajiny a Evropské unie. Podle něj je blok na konci sil, a navíc dluží peníze Budapešti. Podle serveru index.hu zpochybnil ukrajinskou suverenitu s tím, že nyní Kyjev funguje jen díky penězům ze Západu.
"Suverenita Ukrajiny je prakticky pryč, protože není schopná financovat vlastní civilní operace. Dnes udržují Ukrajinu při životě a v chodu pouze západní peníze. Otázkou nyní je, jak dlouho Evropa tuto válku vydrží," pokračoval.
Kritizoval rovněž přístup Spojených států. "Američané mohou přijít se spoustou peněz, aby se válce vyhnuli. Evropská unie to nedokáže, může generovat peníze pouze tím, že požádá členské státy," poznamenal.
"Evropská unie žádá o prostředky na válku na Ukrajině, a přitom dluží peníze Maďarsku. Je na hranici svých možností. Členské státy se více zabývají vlastní domácí politikou a ekonomickými dopady války," dodal Orbán.
Podle něj existovaly na začátku války pouze dvě možnosti. "Ukrajinci mohli konflikt lokalizovat, jako to udělala například Angela Merkelová, a nedovolit, aby se válka rozšířila. Západ však podle ní šel do války jen napůl srdce, protože na Ukrajinu neposlal vojáky, ale peníze a zbraně. Západní vojáci by za Doněck neumírali."
Témata: EU, Ukrajina, Robert Fico, Viktor Orbán
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40