Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzská levice se v červenci pokusí vyjádřit nedůvěru vládě premiérky Borneové

Élisabeth Borneová
Élisabeth Borneová
Foto: facebook Élisabeth Borneová

Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Blok to ohlásil na twitteru. Vláda, kterou prezident Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července.

Zástupci NUPES po nedělních parlamentních volbách řekli, že by tato vláda měla odejít. "Za normálních okolností by paní Borneová odešla," řekl dnes ráno poslanec NUPES Manuel Bompard. Podle něj voliči v neděli vyslali jasný signál prezidentovi Emmanulelovi Macronovi a jeho vládě, že nesouhlasí s jejich politikou.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nezískala v nedělních volbách většinu, s 245 mandáty je však nejsilnějším parlamentním blokem.

"Emmanuel Macron je dnes menšinovým prezidentem republiky," uvedla dnes ráno šéfka Národního sdružení Marine Le Penová. Podle ní výsledek voleb znamená konec důchodové reformy, která je jedním z hlavních cílů Macronova druhého volebního období.

Pro vyjádření nedůvěry je nutný souhlas většiny členů Národního shromáždění, to znamená 289 hlasů. NUPES, která může společně s nezávislými poslanci za levici počítat se 140 až 150 hlasy, tak pro úspěch svého návrhu musí najít podporu prakticky všech budoucích parlamentních klubů mimo prezidentský blok.

Lídr levice Mélenchon chce jeden poslanecký klub, partneři odmítli

Lídr nejsilnější francouzské levicové strany Francie nepodrobená (LFI) Jean-Luc Mélenchon dnes s odkazem na výsledky nedělních parlamentních voleb vyzval k vytvoření jednoho levicového poslaneckého klubu v Národním shromáždění. Ostatní členové bloku NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), kteří spojili své síly do voleb, však takový krok odmítli. O povolebním vývoji informovala stanice BFM TV.

V parlamentních volbách ve Francii získala koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 245 mandátů, je nejsilnějším parlamentním blokem v 577členné dolní komoře, ale ztratila většinu. Pokud by všichni poslanci zvolení za NUPES a jejich spojenci byli v jednom klubu, měl by 147 členů. Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové s 88 křesly by bylo až třetí nejpočetnější silou.

Pokud by se ale NUPES rozdělila, její nejsilnější člen, Mélenchonova LFI, by měla klub o 66 poslancích a propadla by se na třetí pozici za RN. Le Penová by se tak místo Mélenchona stala mluvčí nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu.

Mélenchonův návrh ihned odmítla vedení všech tří uskupení, která vedle LFI tvoří NUPES, tedy Socialistická strana, Komunistická strana Francie a Evropská ekologie - Zelení (EELV).

Otazník visí také nad další kariérou samotného Mélenchona. V prezidentských volbách skončil v dubnu s 22 procenty třetí a v obvodu Bouches-du-Rhône, kde byl zvolen v roce 2017, se rozhodl mandát neobhajovat. Během celé kampaně prohlašoval, že by se měl stát premiérem. K tomu se ale podle médií také neschyluje a tak je krajně levicový politický matador bez volené funkce. Sám ale dnes prohlásil, že z politického života neodchází a "boj nekončí".

Témata:  Francie Élisabeth Borneová

Související

Aktuálně se děje

9:50

Šikana ve škole: Rozpoznání, prevence a řešení

Šikana představuje závažný problém v mnoha školách, který může mít dlouhodobé negativní dopady na fyzické i psychické zdraví žáků. Je proto klíčové porozumět jejím projevům, příčinám a možnostem prevence a intervence.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Robert Fico

Analýza

Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou na bodu mrazu. Přitom před Ficem šlo o blízké partnery

Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.