reklama

Jedinečné na něm ovšem je to, že nad mořským dnem ani tak neplave, ale chodí po něm. Své čtyři ploutve používá jako nohy a páteří kroutí jako ještěrka. Navíc dokáže vylézt z vody a až na hodinu zadržet dech, aby se mohl projít po odhaleném útesu a mezi odlivovými jezírky hledat kořist.

Je to žralůček skvrnitý, známý také jako "chodící žralok". A na rozdíl od stereotypních názorů na "hrozivé žraloky" líčí alternativní příběh o životě žraloků a jejich vzhledu.

Žralůčkovití patří do řádu malotlamci a nadřádu žraloci. Patří mezi nejmladší žraloky v oceánu, kde existují nejspíš jen asi devět miliónů let, a dva nejmladší druhy se od nich oddělily před méně než dvěma milióny lety. To vyvrací obecnou představu, že jsou žraloci dávnou skupinou, která se nijak nezměnila. Nejsou to evoluční přežitky z dob pradávno minulých, ale zvířata, která se stále vyvíjejí a uzpůsobují.

Žralůčci jsou jen zlomkem v ohromné rozmanitosti žraločích druhů. Existují ostrouni a žralouni a máčky. Celkem v současnosti žije více než 500 druhů příčnoústých, což je podtřída paryb, do které patří žraloci a rejnoci.

Každý desátý žraločí druh je bioluminiscentní, což znamená, že ve tmě svítí. Další je tak malý, že byste si ho mohli dát do kapsy - a nadto má své vlastní kapsičky naplněné z dosud neznámého důvodu svítící hmotou. Někteří žraloci se nafukují, aby vypadali větší a děsivější, než doopravdy jsou. Žraločí matky mohou být březí až tři roky, anebo přivést na svět mláďata bez oplodnění samcem.

zdroj: YouTube

Ovšem pokud jste všechno, co o žralocích víte, viděli jen v hollywoodských filmech, pak si o nich musíte myslet, že jsou zosobněním vodní hrůzy. Žraloci mají svůj vlastní filmový žánr: existují filmy o žralocích v podobě duchů, o zombie-žralocích, o žralocích, co chrlí kyselinu, zabijáckých žralocích schopných "plavat" v písku nebo sněhu - a ohromujících šest dílů hororu Žralokonádo.

Ještě problematičtější je, když žraloky coby monstrózní padouchy líčí uvěřitelnější filmy, píše The Guardian. V roce 2016 vzniklo drama Mělčiny o surfařce, kterou brutálně napadl pomstychtivý velký bílý žralok. Snímek přiměl skupinu mořských biologů, aby napsali otevřený dopis filmovému studiu Columbia Pictures s varováním, že Mělčiny obsahují nebezpečně pokřivený obraz, který může obrátit veřejné mínění proti žralokům.

Ve skutečnosti je situace naprosto opačná. Žraloci jsou nadměrně loveni po miliónech. Přitom nejsou evolučně uzpůsobení tomu, aby byli kořistí. Coby predátoři rostou žraloci pomalu a dospívají celou věčnost, než dosáhnou pohlavní zralosti. Kladou jen málo jiker a rodí jen málo mláďat - ne dost na to, aby se mohla obnovit jejich tenčící se populace.

Ti, kteří zůstanou naživu, mohou strávit celá desetiletí a dokonce i staletí ve vodách, kde vstřebávají člověkem vypouštěné znečišťující látky a vyhozené plasty. Během jejich života se moře otepluje a okyseluje. Současní žraloci malohlaví, známí také jako žraloci grónští, se narodili v Severním ledovém oceánu v době, kdy byl o několik stupňů chladnější.

Výsledek všech těchto faktorů se dá snadno odhadnout. Při posledním sčítání byla čtvrtina všech žraločích druhů a jejich plochých příbuzných - rejnoků a trnuch - ohrožena vyhynutím.

"Od žraloků se toho můžeme spoustu naučit," řekla bioložka z mořské laboratoře na Floridě Jasmin Grahamová, která je specialistkou na problematiku žraloků. Vědci tu zkoumají mimo jiné to, jak se žralokům daří rychle hojit zranění a jak si vyvinuli imunitu vůči mnoha chorobám. "Pokud vyhynou, všechna tato evoluční historie a všechny tyto informace zmizí s nimi," dodala Grahamová.

Na žralocích záleží, protože mohou být užiteční nejen pro člověka, ale pro celé oceánské ekosystémy. Řada žraločích druhů jsou klíčoví predátoři. Udržují rovnováhu ekosystému, odstraňují slabší, nemocnou kořist a brání jednotlivým druhům, aby jejich populace prudce stoupla a vytlačila ostatní. "Až když některý druh ztratíme, zjistíme, jak byl důležitý," uvedla Grahamová.

Po celé roky vědci a ochránci přírody opakují, že žraloci mají víc důvodů bát se člověka než naopak. Najděte si jakoukoli statistiku a objevíte v ní spoustu věcí, které vás mohou zabít s větší pravděpodobností než útok žraloka. Například převržený prodejní automat. Nebo padající kokos.

Přesto přetrvává přesvědčení, že jsou žraloci nebezpeční, mstiví a brutální. "Jako dítě jsem viděla Čelisti, ale nijak zvlášť mě nevyděsily," řekla Grahamová. "Spíš jsem se ptala: Proč? Proč si lidi myslí, že jsou tak děsiví? Jak se liší od delfína? Oba jsou predátoři. A přitom o žralocích se točí Čelisti, zatímco o delfínech rodinné filmy jako Delfín Flip."

reklama