Červnová inflace překonala očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 8,3 procenta. Před rokem v červnu rostly ceny v zemích platících společnou měnou o 1,9 procenta.

Klíčovou měrou se na pokračujícím zrychlování inflace podepsaly především energie, jejichž ceny v červnu vzrostly o 41,9 procenta, zatímco v květnu to bylo 39,1 procenta. Zrychlil také růst cen potravin, tabáku a alkoholu, a to na 8,9 procenta z květnových 7,5 procenta.

Ze zemí platících eurem mělo v červnu podle dnešního odhadu nadále nejvyšší inflaci Estonsko, kde vzrostla na 22 procent, následovaly Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19 procent). Nejméně naopak rostly ceny na Maltě (6,1 procenta), poté ve Francii (6,5 procenta), ve Finsku (8,1 procenta) a v Německu (8,2 procenta).

Výroba v továrnách v eurozóně v červnu po dvou letech klesla

Továrenská výroba v eurozóně v červnu poprvé od vypuknutí první vlny pandemie covidu-19 před dvěma lety klesla. Spotřebitelé kvůli vysokým cenám a horšímu hospodářskému výhledu tolik nenakupují. Vyplývá to z dnešní zprávy organizace S&P Global. Index měřící výrobu se snížil na dvouleté minimum 49,3 bodu. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi poklesem a růstem produkce. V květnu činila jeho hodnota 51,3 bodu, uvedla agentura Reuters.

Index celkové aktivity ve zpracovatelském průmyslu v červnu klesl na 52,1 z květnových 54,6 bodu. Dostal se tak na nejnižší hodnotu od srpna 2020.

"Poptávka nyní slábne, protože firmy hlásí, že zákazníci jsou kvůli rostoucím cenám a nejistým ekonomickým vyhlídkám opatrnější ve vztahu k výdajům," uvedl analytik S&P Global Chris Williamson.

Index nových objednávek v červnu klesl hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, a to na 45,2 z 48,7 bodu v květnu. Dostal se tak nejníže od května 2020.

Inflace v eurozóně se v červnu podle dnešních údajů statistického úřadu Eurostat vyšplhala na rekordních 8,6 procenta. To je více než čtyřnásobek cílové dvouprocentní sazby Evropské centrální banky (ECB).