Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámský stát opět nahání strach. Vznikne nový chalífát na severu Afriky?

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Občanskou válkou zmítaná Libye je jednou z hlavních os budoucích operací teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na zprávu expertů při Radě bezpečnosti OSN o situaci v zemi to napsala agentura AP. Podle dokumentu v Libyi působí také súdánské a čadské milice, jejichž přítomnost experti považují za přímé ohrožení bezpečnosti a stability země.

V Libyi spolu o moc bojují dvě vlády. Kabinet premiéra Faíze Sarrádže sídlící v metropoli Tripolisu OSN uznává jako legitimní vládu. Na hlavní město však v dubnu zahájila ofenzivu samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) vedená polním maršálem Chalífou Haftarem, která podporuje vládu sídlící na východě země. Boje na jižním okraji metropole se však před několika měsíci ocitly na mrtvém bodě a teď nemá ani jedna strana vojenské kapacity na to, aby patovou situaci zvrátila ve svůj prospěch.

Obě vlády podnikají protiteroristické operace proti příslušníkům IS a teroristické sítě Al-Káida. V zemi je také stále aktivnější africké velení armády Spojených států, díky čemuž se daří narušovat strukturu obou skupin a dočasně omezovat jejich schopnosti provádět v zemi své operace.

Experti však varují, že se IS na chaosem zmítanou Libyi hodlá v budoucnu více zaměřit a posilovat tam svůj vliv. Podle vyjádření jednoho z vůdců IS tím chce teroristická organizace kompenzovat ztráty území, které utrpěla v poslední době v Sýrii.

Svou činnost v zemi IS financuje loupežemi, únosy za výkupné, vydíráním místních obyvatel a pašováním surovin a zboží do zahraničí. Peníze získává i vybíráním výpalného od pašeráků lidí, kteří si vydělávají převážením migrantů do Evropy.

Kromě bojovníků IS zpráva hovoří také o přítomnosti pěti ozbrojených milic ze Súdánu, z nichž čtyři stojí za LNA a jedna za Sarrádžovou vládou. Haftara podporuje také jedna čadská milice, dvě další bojují na straně tripoliské vlády. Poslední skupina čadských bojovníků je rozpolcená a její frakce bojují za různé strany konfliktu.

Experti jako příklad uvádějí přítomnost asi 1000 bojovníků z takzvaných Jednotek rychlé podpory (RSF), což jsou polovojenské oddíly ze Súdánu, které vede Mohamed Hamdan Dagalo. Ten je jedním z nejvlivnějších členů takzvané suverénní rady, nejsilnější z nedávno ustavených súdánských přechodných institucí. RSF v Libyi pomáhaly samozvané LNA hlídat kritickou infrastrukturu, aby umožnily Haftarovým silám podnikat útočné výpady. Experti tvrdí, že Súdán a Dagalo tím porušují sankce, které zavedla OSN.

Zpráva se však nezmiňuje o přítomnosti ruských žoldnéřů, o kterých už delší dobu mluví některá ruská a zahraniční média i americké úřady. Moskva přítomnost Kremlem podporovaných bojovníků přitom už dříve popřela. Podle agentury AP se však Sarrádžova vláda chystá ohledně žoldnéřů bojujících na straně Haftarových sil Rusko konfrontovat. Někteří diplomati se domnívají, že by se to mohlo stát na některém z budoucích jednání Rady bezpečnosti OSN.

Témata:  Islámský stát Libye Al-Káida

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.