Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících. Od poloviny února INGV zaznamenal přes 50 aktivit, při kterých Etna chrlila lávu a oheň. To podle vědců vedlo k výraznému nahromadění lávy a popela u jihovýchodního, nejmladšího a v současnosti i nejaktivnějšího kráteru sopky, který tímto způsobem dosáhl výšky 3357 metrů. Odchylka v měření činí tři metry.

Za nejvyšší byl dosud považován severovýchodní kráter. Ten v letech 1980 až 1981 dosáhl 3350 metrů nad mořem. Kvůli řadě sesuvů ale jeho výška klesla. Při posledním měření z roku 2018 se podle vědců zastavila na 3326 metrech nad mořem. Sopečná aktivita z poslední doby podle vědců pozměnila také podobu Etny.

Častá sopečná aktivita způsobuje řadu problémů v nedalekém městě Katánie, které je významnou turistickou destinací a s 300.000 obyvateli i druhým největším centrem na Sicílii. Kvůli Etně v posledních měsících muselo několikrát přerušit provoz i nedaleké mezinárodní letiště. "Popel přinášený větrem padá na ulice a balkony. Ty jsou pak úplně černé," postěžovala si agentuře AFP obyvatelka města. Podle ní však místní i turisté oceňují působivé sopeční výbuchy při západu slunce. Větší škody nebo zranění v důsledku výbuchů úřady nehlásí.