Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael se s Hamásem údajně dohodl na dočasném příměří. USA to popřely

Válka v Gaze
Válka v Gaze
Foto: News.xinhuanet.com

Podle informací serveru Washington Post došlo k dočasné dohodě mezi Izraelem a Hamásem o zastavení bojů a propuštění desítek rukojmích. Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím by měly být přerušeny minimálně na pět dní, a postupně by mělo být propuštěno 50 nebo více rukojmích. Bílý dům ale informace o dohodě popírá.

Předběžná dohoda, kterou dojednaly Spojené státy a Katar jako prostředníci, zahrnuje také zvýšení humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy, píše server. Nicméně Bílý dům upozornil, že oficiální dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím neexistuje.

Podle podrobné šestistránkové dohody, jak ji popsal server, by propouštění rukojmích, včetně žen a dětí, mělo začít v příštích několika dnech, pokud nedojde k žádným komplikacím.

Každých 24 hodin by měla být ze zhruba 240 palestinských rukojmích postupně propuštěna skupinka. Konkrétní počet propuštěných zatím není jasný, a dohled nad procesem a dodržováním příměří by měly zajišťovat neblíže specifikované vzdušné prostředky.

"Zatím jsme se nedohodli, ale nadále se usilovně snažíme o dosažení dohody," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost Adrienne Watsonová.

Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.

Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  Izrael Izraelská armáda Gaza

Související

Aktuálně se děje

8. května 2025 13:29

Ivana Gottová hledá sponzory. Muž, který slyšel ne, promluvil

Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy