Jak ukončit válku v Pásmu Gazy? Ministři arabských zemí chtějí jednat s EU

Zástupci Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Kataru a Spojených arabských emirátů se zúčastní pravidelného setkání ministrů zahraničních věcí Rady EU, uvedl Koopmans.

EU má různé postoje k válce v Pásmu Gazy po krvavém útoku Hamásu na Izrael 7. října. Rozdíly se znovu projevily ve středu, kdy Španělsko a Irsko oznámily, že uznají palestinský stát, zatímco Francie a Německo uvedly, že na to není správný čas.

Koopmans však zdůraznil, že členské státy EU se shodují na základních prioritách: ukončení války, zabránění regionálního konfliktu a dosažení mírového řešení, kde by Izrael a Palestinci žili vedle sebe.

Představitel EU odmítl poskytnout podrobnosti o pondělních jednáních, ale uvedl, že k nastolení míru je zapotřebí značného úsilí, do kterého se zapojí Spojené státy, arabské a evropské země.

Izrael neplánuje budovat osady v Pásmu Gazy po skončení války, kterou tam od loňského podzimu vedou síly židovského státu proti militantům palestinského radikálního hnutí Hamás. Pro americkou zpravodajskou stanici CNN to v úterý řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

"Opětovné osídlení Pásma Gazy nikdy nepřicházelo v úvahu. Někteří moji voliči z toho sice nejsou nadšeni, ale je to můj postoj," řekl Netanjahu v rozhovoru pro CNN.

Mnozí pravicoví nacionalističtí ministři Netanjahuovy koalice se totiž opakovaně vyslovili pro opětovné osídlení Pásma Gazy židovskými osadníky. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dokonce v úterý prohlásil, že by tam chtěl sám žít.

Jakmile bude Hamás poražen, musí se dosáhnout trvalé demilitarizace Pásma Gazy, řekl Netanjahu a dodal, že "jedinou silou, která může v dohledné budoucnosti zabránit obnovení terorismu, je Izrael".

"Zároveň chceme - já chci - civilní správu, kterou budou řídit obyvatelé Pásma Gazy, kteří nejsou z Hamásu, ale ani nejsou odhodláni nás zničit," prohlásil premiér.

Člen válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu prohlásil, že on, jakož i další členové jeho středopravicové strany Národní jednota opustí Netanjahuovu vládu, pokud premiér do 8. června nepředloží plán poválečného uspořádání Pásma Gazy. Tento armádní generál ve výslužbě a bývalý ministr obrany nastoupil do válečného kabinetu jako ministr bez portfolia.

Zúčastněné strany se snažily demonstrovat národní jednotu po útocích vedených Hamásem a dalšími extremistickými skupinami 7. října 2023, při kterých zahynulo více než 1200 lidí. Tento bezprecedentní útok vyvolal válku v Pásmu Gazy, přičemž Izrael reagoval masivními leteckými útoky a pozemní ofenzívou.

Národní unie je ve skutečnosti opoziční strana. V průzkumech veřejného mínění je v současnosti daleko před Netanjahuovou stranou Likud, připomíná DPA.

Netanjahu už dříve prohlásil, že chce, aby toto území zůstalo v dohledné budoucnosti pod izraelskou vojenskou kontrolou. Dosud však odmítl předložit plán správy a obnovy Pásma Gazy po skončení války proti hnutí Hamás.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem,  EU,  Izrael