Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Japonci nevěří, že se odložené OH uskuteční

Olympijský park
Olympijský park
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Více než tři čtvrtiny Japonců nevěří, že se v příštím roce v Tokiu uskuteční odložené olympijské hry. Z průzkumu televizní společnosti JNN vyplynulo, že opačný názor má jen 17 procent oslovených.

Výsledky tak byly pro olympiádu ještě mnohem nepříznivější než podobný průzkum z konce června mezi obyvateli Tokia. Pro zrušení nebo další odložení obří sportovní akce se v něm vyjádřilo 52 procent dotázaných.

Bližší důvody, proč 77 procent lidí nevěří v konání olympiády, průzkum JNN nezjišťoval. Společnost neuvedla ani počet respondentů.

Olympijské hry měly v Tokiu začít 24. července, ale kvůli pandemii koronaviru je MOV v březnu o rok odložil. Objevují se nicméně názory, že bez vakcíny proti nemoci covid-19 bude jejich bezpečné uspořádání velmi obtížné.

Pořadatelé v zájmu snížení nákladů i kvůli bezpečnosti plánují hry co nejvíce zjednodušit. Další odložení tokijské olympiády označili prezident MOV Thomas Bach i japonský premiér Šinzó Abe za nemožné.

Témata:  olympiáda Japonsko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.