Canberra uvalila sankce na ruské ministerstvo financí a dalších 11 bank a vládních organizací, které zahrnují většinu bankovních aktiv země spolu se všemi subjekty, které nakládají s ruským státním dluhem. Na sankční seznam zde přibyli i dva ruští oligarchové s vazbami na místní těžební průmysl.

Nejnovější japonské sankce cílí na 15 Rusů a devět organizací. Celkem už země uvalila sankce na 76 osob, sedm bank a 12 dalších organizací. Naposledy penalizovaní zahrnují mimo jiné mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou a dále několik výrobců vojenského vybavení, například společnost United Aircraft, která vyrábí stíhačky.

Japonsko má stále podíly v plynových a ropných projektech na ruském ostrově Sachalin. Společnosti Shell a Exxon Mobil se z těchto projektů stáhly.

"Po zařazení ruské centrální banky se Austrálie nyní zaměřila na všechny ruské vládní subjekty odpovědné za správu ruského státního dluhu," uvedla v prohlášení ministryně australského zahraničních věcí Marise Payneová.

Dodala, že Austrálie v úzké spolupráci s mezinárodními partnery pracuje na zvýšení sankčního tlaku na oligarchy blízké ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

"Austrálie nyní přidala dva miliardáře s vazbami na obchodní zájmy v Austrálii, Olega Děripasku a Viktora Vekselberga," řekla. Canberra dosud postihla přes čtyři desítky oligarchů a jejich rodinných příslušníků.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.