Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

JAR s Ruskem projedná zatykač ICC vydaný na Putina, zemi má navštívit v srpnu

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Vláda Jihoafrické republiky se bude muset zabývat zatykačem, který na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC). Ruský prezident by se totiž měl v srpnu v JAR, která spadá pod jurisdikci ICC, zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS.

S odkazem na jihoafrickou ministryni zahraničí Naledi Pandorovou o tom dnes informovala britská stanice BBC. Podle Pandorové bude třeba o věci po projednání na vládě hovořit i s Ruskem. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv uvedl, že jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení by se rovnal vyhlášení války Moskvě.

Jihoafrická republika je jedním ze 120 států světa, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Minulý týden jej haagský soud vydal na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou, a to v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

"Jihoafrická republika se bude muset podívat na nynější ustanovení našich právních předpisů. Budeme také muset (situaci) projednat jako vláda a i s našimi kolegy v Rusku a poté určit další postup," uvedla jihoafrická ministryně Pandorová v rozhovoru se státní televizí SABC. K ruské invazi na Ukrajinu zaujala JAR neutrální stanovisko a odmítla výzvy Západu, aby odsoudila kroky Moskvy, s níž udržuje blízké vztahy.

Putin se v JAR má v srpnu zúčastnit summitu BRICS, jehož dalšími členy jsou kromě JAR a Ruska také Čína, Indie a Brazílie. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru navštívil ruský prezident jen osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC.

Medveděv, který kromě prezidentského úřadu zastával i funkci premiéra a nyní je místopředsedou ruské bezpečnostní rady, uvedl, že by se jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení rovnal vyhlášení války Moskvě. Reagoval tak mimo jiné na vyjádření německého ministra spravedlnosti Marka Buschmanna, podle kterého by se Berlín musel řídit rozhodnutím ICC a Putina v případě cesty do Německa zatknout.

"Představme si - samozřejmě taková situace nikdy nenastane - ale i přesto si představme, že by se to stalo. Současná hlava jaderného státu by jela na území, řekněme Německa, a byla by zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci," uvedl Medveděv. "V takovém případě by veškerý náš arzenál letěl na Spolkový sněm, na úřad kancléře a tak dále," citovala ho agentura TASS.

Diplomacie Evropské unie dnes odsoudila hrozby vysoce postaveného ruského představitele v souvislosti s ICC, činitele nejmenovala. "EU odsuzuje nelegální hrozbu vysoce postaveného ruského představitele ohledně použití síly proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a jeho hostitelské zemi, Nizozemsku," uvedla unijní diplomacie a tribunálu vyjádřila plnou podporu. Raketovým útokem na sídlo ICC v nizozemském Haagu dříve pohrozil Medveděv. EU rovněž odsoudila ruské trestní stíhání soudců ICC, kteří vydali zatykač na Putina a Lvovovou-Bělovovou.

Jihoafrická republika v roce 2015 čelila kritice za to, že navzdory mezinárodnímu zatykači umožnila tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umarovi Bašírovi opustit její území, aniž by jej zadržela. Bašír se tehdy do země vypravil na summit Africké unie. Vláda JAR tvrdila, že je chráněn diplomatickou imunitou.

Agentura AFP mezitím informovala, že představitelé Kyjeva a tribunálu dnes v Haagu podepsali dohodu o otevření kanceláře ICC na Ukrajině, která se bude zabývat vyšetřováním válečných zločinů. Mezinárodní trestní soud, který vznikl v roce 2002, má sedm poboček: dvě v Kongu a po jedné v Ugandě, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Gruzii a v Mali, podotkla AFP.

Témata:  Jihoafrická republika Vladimír Putin ICC

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.