Je hromadná imunita řešení? Švédská strategie proti covid-19 stále vzbuzuje údiv

Třiašedesátiletý specialista je známý po celém Švédsku, objevuje se v médiích, a na tiskových konferencích pak informuje o vývoji koronavirové epidemie. Hovoří klidně a fakticky. Zatímco země napříč Evropou zavedly omezení pohybu, Švédsko podle Tegnella zaujalo mírnější přístup, který podle něj bude v dlouhodobém horizontu "mnohem udržitelnější". Píše o tom agentura AP.

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s nárůstem počtu úmrtí na onemocnění covid-19 poznamenal, že Švédsko platí vysokou cenu za to, že se rozhodlo upnout se k myšlence takzvané hromadné imunity, jejíž podmínkou je nakažení značné části populace.

Švédská ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová ale v nedávném rozhovoru s agenturou AP uvedla, že hromadná imunita nikdy nebyla vládní strategií.

Švédsko dosud zakázalo shromažďování více než 50 lidí, uzavřelo střední školy a univerzity a vyzvalo občany starší 70 let a osoby s chronickým onemocněním, aby se izolovaly. Mírnější přístup znamená, že školy pro mladší děti zůstaly otevřeny, stejně jako restaurace a většina obchodů, což vyvolává dojem, že se životy Švédů kvůli koronaviru nijak zvlášť nezměnily.

Třiačtyřicetiletý finanční analytik Johan Klockar ze Stockholmu říká, že tomu tak není, zatímco pozoruje svého syna na fotbalovém tréninku. S manželkou prý teď pracují z domova a zbytečně nechodí ven. Stýkají se jen s malým okruhem lidí a jejich syn se s přáteli vídá pouze ve škole a na fotbale. "Společnost funguje, ale myslím si, že v omezené míře ... Kromě těchto situací - školy a fotbalového tréninku - se vlastně zdržujeme doma," říká.

Přestože většina obchodů v Švédsku zůstává otevřena, ekonomický dopad pandemie už začíná být znatelný. Minulý týden podle Stockholmské obchodní komory uvedlo 25.350 Švédů, že jsou nezaměstnaní, což je větší nárůst než za finanční krize v roce 2008.

V nedalekém Dánsku se už mezitím hovoří o zmírňování zavedených opatření. Dánsko sáhlo k mnohem přísnějšímu omezení pohybu před čtyřmi týdny, uzavřelo školy, hranice a mnoho obchodů. Premiérka Mette Frederiksenová nedávno poznamenala, že rychlým jednáním Dánsko zabránilo tomu, aby se ocitlo ve stejné situaci jako Itálie či Španělsko, kde s koronavirem zemřelo nejméně 37.000 lidí. Po Velikonocích by se tak podle dánské vlády mohly otevřít například školky a obnovena by také mohla být výuka na prvním stupni základních škol.

Počty mrtvých s koronavirem v přepočtu na obyvatele se ve Švédsku a v Dánsku po několik týdnů podobaly. Nyní ale Švédsko zaznamenává více než 88 mrtvých na milion obyvatel, zatímco v Dánsku to je zhruba 47. Dánsko ale už pociťuje ekonomický dopad výrazně přísnějších opatření, poznamenala AP.

Švédsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, dosud eviduje 899 úmrtí spojených s koronavirem, zatímco Dánsko, jehož populace čítá 5,8 milionu, hlásí 273 mrtvých. Po celém světě se podle Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo už 1,8 milionu lidí a 114.000 nemoci podlehlo. Odborníci se však domnívají, že v důsledku jiných metod počítání, nedostatečného testování a kamuflování skutečných čísel ze strany některých vlád, jsou skutečná čísla mnohonásobně vyšší.

Po výrazném nárůstu počtu úmrtí ve Švédsku navrhl premiér Stefan Löfven krizový zákon, který by umožnil rychle uzavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to bylo nutné. Löfven také Švédy varoval, že na koronavirus mohou v zemi zemřít tisíce lidí.

Epidemiolog Tegnell ale trvá na tom, že švédský přístup dává smysl. Připouští však, že s koronavirem jde o neprobádané vody. Tegnell se domnívá, že ač bude Švédsko mít za krátké období více nakažených, nebude mu hrozit obrovský nárůst počtu případů jako v Dánsku, až budou opatření uvolněna. "Myslím, že Norsko i Dánsko teď často řeší, jako ukončit kompletní omezení pohybu tak, aby to po uvolnění okamžitě nezpůsobilo vlnu nově nakažených," uvedl. Doplnil, že opatření k omezení styků mezi lidmi ve Švédsku podle úřadů fungují, jelikož se zastavila epidemie sezonní chřipky a střevních onemocnění.

Hlavní konzultant a profesor na oddělení infekčních chorob na univerzitě v dánském Aarhusu Lars Ostergaard souhlasí s tím, že je příliš brzy na to říct, který přístup je lepší.

"Každý den, kdy se kvůli přísnému omezení pohybu nenakazí žádný člověk, jsme o den blíže k léku," uvedl s odkazem na dánskou strategii. Zároveň ale dodal, že dlouhodobý dopad omezení by mohl být výrazný. "Není tu správná a dobrá cesta," řekl. "Nikdo po této cestě ještě nekráčel a pouze konečný dopad nám ukáže, kdo udělal nejlepší rozhodnutí," řekl.

Témata:  Švédsko,  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  Dánsko