Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednotné Rusko si po volbách udrží dvoutřetinovou většinu v parlamentu

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě (dolní komoře parlamentu), která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě.

Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, podotkla agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do neděle, se dostanou ještě tři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh. Opozice upozorňuje na volební podvody, průběh voleb kritizuje také zahraničí včetně USA a Evropské unie.

Opozice úřady obvinila z rozsáhlých podvodů při sčítání. Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos tvrdí, že zaznamenali tisíce porušení pravidel po celé zemi včetně výhrůžek vůči pozorovatelům a falšování hlasovacích lístků.

Dnes obavy ze zmanipulování voleb narůstaly. Opozice kritizovala, že volební komise zprvu nezveřejňovala výsledky internetového hlasování v Moskvě, kde po internetu odevzdaly hlasy téměř dva miliony voličů. Vládní strana mívá v Moskvě tradičně nízkou podporu. Výsledky internetového hlasování v Moskvě nakonec zveřejněny byly, jak ale podotkl opoziční internetový list Meduza, údaje jsou velmi nepřehledné a je potřeba se probírat výsledky hlasování v jednotlivých okrscích.

"Takzvaná zvolená Státní duma je samozřejmě nelegitimní, neuznáváme ji," napsal na twitteru Leonid Volkov, blízký spolupracovník vězněného klíčového opozičníka Alexeje Navalného. "Speciální operace, při níž strana, která měla ve volebních průzkumech 30 procent, najednou získá 75 procent míst v parlamentu, je urážkou ruských občanů," napsal v narážce na výsledky Jednotného Ruska v průzkumech.

Evropská unie odsoudila "atmosféru zastrašování", která vládla volbám. Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že ruským občanům nebylo umožněno, aby "vykonali svá občanská práva".

V parlamentu zasednou vedle poslanců za Jednotné Rusko také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě se ziskem 18,94 procenta hlasů. Jednotné Rusko a komunisty následuje nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského s necelými osmi procenty hlasů a strana Spravedlivé Rusko s více než sedmi procenty. Nově založená strana Noví lidé má podle dílčích výsledků 5,3 procenta hlasů. Poslední tři jmenované strany se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu.

Podle předběžných údajů Jednotné Rusko, které má vazbu na prezidenta Vladimira Putina, nezopakuje výsledek z minulých voleb, kdy mělo přes 54 procent hlasů. Tiskové agentury to spojují s poklesem popularity strany v důsledku horšící se ekonomické situace v zemi i s obviněním z korupce, které proti současnému vedení země vznáší opozice vedená nyní vězněným opozičním předákem Alexejem Navalným. K poklesu zisků Jednotného Ruska patrně přispělo i taktické hlasování, ke kterému vyzývali Navalného spojenci a které spočívalo v podpoře toho z kandidátů v jednomandátových obvodech, který měl největší šanci uspět v souboji s reprezentantem vládní strany, podotkla agentura Reuters. V mnoha případech doporučení Navalného týmu směřovala k volbě komunistů. Samotného Navalného a řadu jeho spojenců úřady z voleb vyřadily.

V Moskvě, kde již bylo sečteno 100 procent hlasů, vyhrálo Jednotné Rusko se ziskem 36,98 procenta, uvádí agentura TASS. Opoziční server Meduza si povšiml, že přestože mnoho opozičních kandidátů v hlavním městě až do poslední chvíle vedlo, těsně před sečtením všech hlasů je předběhl prokremelský politik. Například v době, kdy bylo sečteno 99,57 procenta hlasů, stála na vrcholu žebříčku v jednom z okruhů nezávislá kandidátka Anastasija Brjuchanovová. Po konečném sečtení si ale vítězství připsala politička za stranu Spravedlivé Rusko, která je považována za loajální ke Kremlu. Zisk Brjuchanovové nakonec podle oficiálních výsledků klesl téměř o 4 procenta.

Vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov podle listu Kommersant uvedl, že ruská komunistická strana neuznává výsledky z distančního elektronického hlasování v Moskvě v případě jednomandátových okruhů a požádá o prošetření. Komunisté podle něj v tomto hlasování v metropoli "suverénně vyhráli". Někteří zástupci komunistů přitom svolali své příznivce na dnešní večer k protestům na moskevském Puškinově náměstí. Vedení Moskvy protest nepovolilo, přesto na něj podle zpravodajského webu Meduza dorazilo asi 200 lidí.

Úřady podle Reuters prohlásily, že celkově byly volby v pořádku. Ústřední volební komise tvrdí, že zaznamenala pouhých 12 případů falšování hlasovacích lístků v osmi regionech a že výsledky z těchto volebních místností anuluje. Kreml je podle mluvčího prezidenta s výsledky voleb spokojen a volební klání považuje za otevřené a férové.

Výsledek voleb zřejmě nezmění politickou scénu v Rusku, podotkl Reuters, podle něhož jí bude nadále dominovat prezident Putin, jenž je u moci - coby prezident nebo premiér - od roku 1999.

Volební účast v parlamentních volbách byla podle agentury Interfax kolem 51,7 procenta. Rusové souběžně s novým složením dolní komory parlamentu na řadě míst volili také oblastní sněmy a gubernátory.

Volby do ruské dolní komory parlamentu jsou smíšené - polovina mandátů ve 450členné dumě je rozdělena podle stranických kandidátních listin a dalších 225 poslaneckých míst je obsazeno většinovou volbou v jednomandátových okruzích.

Témata:  Rusko volby v Rusku

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.