Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jestli jsou na Ukrajině vojáci KLDR, NATO má záminku zaútočit, obává se Lukašenko

Alexandr Lukašenko,
Alexandr Lukašenko,
Foto: president.gov.by

Jen málo světových lídrů zůstává u moci tak dlouho jako Alexandr Lukašenko, který vládne Bělorusku již 30 let. Tento kontroverzní prezident byl opakovaně obviňován z manipulace voleb, potlačování opozice a demontáže demokracie. Spojené království, Evropská unie a Spojené státy ho neuznávají jako legitimního prezidenta Běloruska.

Kromě toho je Lukašenko považován za jednoho z nejbližších znalců ruského prezidenta Vladimira Putina. Tito dva muži se znají mnoho let a pravidelně se setkávají. Na okraj summitu BRICS, kde Lukašenko jednal o členství Běloruska v této organizaci, poskytl rozhovor pro BBC, kde reagoval na aktuální otázky.

Když byl Lukašenko dotázán na tvrzení, že Severní Korea poslala vojáky bojovat po boku Ruska na Ukrajině, odpověděl: „Nesmysl. Putin by nikdy nepožádal jinou zemi, aby zapojila svou armádu do ruské speciální operace na Ukrajině.“

Na otázku, co by se stalo, pokud by se tato tvrzení potvrdila, Lukašenko odpověděl, že by to vedlo k eskalaci konfliktu. „Pokud by se jakákoli země, dokonce i Bělorusko, zapojila, bylo by to považováno za eskalaci. Západ by okamžitě tvrdil, že další země vstoupila do války na jedné straně, což by vedlo k nasazení jednotek NATO na Ukrajinu.“

Lukašenko také popřel, že by Putin kdy požádal Bělorusko o vyslání svých vojáků na Ukrajinu. „Nikdy. Ani on, ani (bývalý ministr obrany) Sergej Šojgu, ani současný ministr obrany Andrei Belousov.“

I když Bělorusko oficiálně do bojů nezasáhlo, hrálo významnou roli během ruské invaze v únoru 2022, kdy ruské jednotky využily běloruské území pro útok na Ukrajinu. Lukašenko však tvrdí, že Bělorusko nebylo přímo zapojeno. „Jak víte, že jsem dal povolení k použití běloruského území?“ reagoval na dotaz. „Byly tam vojenské cvičení s několika tisíci ruskými vojáky. Putin začal tyto vojáky stahovat a po silnicích je přesunul směrem k Ukrajině. Jednou z tras vedla cesta do Kyjeva. Jsem si jistý, že byli provokováni.“

Když se ho novinář zeptal, zda kontaktoval Putina, aby zjistil, co se děje, Lukašenko odpověděl, že ne. „Nezavolal mi a já jsem nezavolal jemu. Jsou to jeho vojáci a on má právo je stahovat, jak chce.“

Tento postoj odráží vliv, který má Kreml na Bělorusko, což se projevilo i v tom, že Rusko nedávno umístilo taktické jaderné zbraně na běloruské území.

Lukašenko byl dotázán, zda by Putin použil jaderné zbraně umístěné v Bělorusku ve válce na Ukrajině. „Putin je nikdy nepoužije bez mého souhlasu,“ ujistil Lukašenko. Na otázku, zda by on sám schválil jejich použití, odpověděl: „Jsem zcela připraven, jinak proč bychom je měli? Ale pouze v případě, že by se cizí voják dostal na území Běloruska. Nemáme žádné plány někoho napadnout.“

Bělorusko je také pod palbou kvůli svým domácím represím. Lidskoprávní organizace odhadují, že v zemi je zadržováno přibližně 1300 politických vězňů. Lukašenko dříve tvrdil, že žádní političtí vězni v Bělorusku neexistují, ale během rozhovoru náhodou přiznal existenci některých, když zmínil, že někteří byli nedávno propuštěni.

Někteří analytici interpretovali tyto propuštění jako signál, že Lukašenko chce zlepšit vztahy se Západem. Lukašenko to však popřel: „Propuštěni byli na humanitární základě – většinou starší lidé a nemocní. To je vše. Toto není krok ke zlepšení vztahů s vámi. Pokud s námi nechcete mít vztahy, obejdeme se bez vás.“ 

Témata:  Severní Korea válka na Ukrajině Alexandr Lukašenko

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.