reklama

"Lži a bezostyšné pohrdání pravidly ho dostaly k moci, lži a bezostyšné pohrdání pravidly mu přivodily i pád. Politická odysea Borise Johnsona tak má velmi zvláštní symetrii. Jenže to, co začalo jako chyba charakteru jednoho konkrétního muže, nakonec skončilo jako závada uvnitř jeho strany a vlády a obrovsky to poškodilo celou zemi," napsal Jonathan Freedland v komentáři pro list The Guardian.

Éra Borise Johnsona, který podle Freedlanda uvnitř Konzervativní strany dlouho hrál roli šaška a pak se nečekaně stal králem, skončila neslavně. "Odkaz nedůvěry a cynismu bude na úřadu ulpívat ještě dlouho poté, co Boris Johnson Downing Street opustí," uzavřel komentátor.

Média si shodně všímají toho, že Johnson svůj odchod ohlásil až ve chvíli, kdy byla pro něj situace neudržitelná a udělal to jen zdráhavě a neochotně. "Takových chvil jsme v posledních letech viděli hodně, ale tentokrát to nevyvolávalo ani tu nejmenší sympatii. (Johnson) dostal, co si zasloužil," píše server Independent.

"Tento velmi nekonvenční premiér se ale nakonec musel sklonit před pravidly britské demokracie, i když je testoval až na tu nejzazší mez," konstatoval na stránkách listu Financial Times Robert Shrimsley.

"Neotřesitelný pud sebezáchovy Borise Johnsona nakonec nestačil, když se rekordní počet členů jeho vlastní vlády rozhodl, že není způsobilý pro svou funkci. K tomuto závěru mnozí z nich došli až ve chvíli, kdy Johnsonův diskutabilní vztah k pravdomluvnosti začal špinit i je osobně. Předtím ale uplynuly měsíce, během nichž jeho bezcharakternost, neúcta k pravidlům a zákonům poškodily instituce státu," napsal deník Financial Times v redakčním komentáři a upozornil i na nebezpečí, které vyplývá z toho, že vládnoucí strana bude nyní komplikovaně hledat Johnsonova nástupce. "Bylo by to zničující i v dobrých časech, tohle ale dobré časy nejsou," stojí v textu.

"Politik, který s gustem odmítal uznat, že existují určitá pravidla, a přesto se mu dařilo, nakonec musel za tuhle svou pýchu zaplatit," shrnuje důvody Johnsonovy rezignace deník The Times, podle kterého je odchod premiéra zákonitý a vyplývá ze vzorce chování, který Johnson uplatňoval i před nástupem do politiky. "Příklady jeho nestálosti, nevěry a změn názorů ho léta nijak nepoškozovaly. Stejně jako další padlé celebrity ale zapomněl, že si nemá z veřejnosti dělat blázny," píše na stránkách listu The Times politický redaktor Francis Elliott.

Také skotský list The Scotsman upozorňuje, že Johnsonův odchod těsně souvisí s vadami charakteru dosavadního premiéra, podle něj jde ale jen o další symptom toho, že nefunkční je celý politický systém.

Mnohem méně kriticky Johnsonův odchod zhodnotila bulvární média. Například list Daily Mail vyšel s titulkem "Proboha, co to udělali?" a píše o tom, že premiér se stal obětí "kolektivní hysterie" svých spolustraníků. "Děkujeme Borisi... Dal jsi Británii zpátky svobodu," zní hlavní titulek listu Daily Express. Také deník The Sun zvolil mírnější tón a odcházejícímu premiérovi na titulní straně poděkoval za brexit.

"Boris Johnson je obrem v našich dějinách, nejvýznamnějším politikem od doby Margaret Thatcherové... To není jen naše přesvědčení, ale fakt. Změnil Británii k lepšímu už před nástupem do funkce a může se chlubit obrovskými úspěchy i z doby, kdy byl u moci," hodnotí komentář The Sun.

Labouristé chtějí rychlý odchod Johnsona, možné je hlasování o nedůvěře

Britští opoziční labouristé chtějí, aby premiér Boris Johnson opustil svou funkci co nejdříve, a zvažují, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě, pokud tak Johnson neučiní. Stanici BBC to dnes řekla místopředsedkyně Labouristické strany Angela Raynerová. Johnson ve čtvrtek ohlásil svou rezignaci na funkci lídra Konzervativní strany, v čele vlády ale chce zůstat až do doby, než bude zvolen jeho nástupce. To může trvat několik týdnů nebo dokonce měsíců.

"Je to usvědčený lhář, který se topí ve špinavostech, a něco takového tu nemůžeme mít ještě několik měsíců," řekla Raynerová. "Musejí se ho zbavit a pokud to neudělají, tak vyvoláme hlasování o nedůvěře, protože je jasné, že nemá důvěru sněmovny ani britské veřejnosti," dodala.

Labouristé nemají v Dolní sněmovně dost hlasů na to, aby jejich návrh mohl uspět. Podpořit by ho museli i někteří zákonodárci vládních konzervativců, což však není příliš pravděpodobné.

Vyslovení nedůvěry znamená pád celé vlády a může skončit vypsáním předčasných voleb. Podle analytika BBC Chrise Masona se nedá čekat, že by konzervativci upřednostnili takový scénář vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění se pro ně nyní nevyvíjejí příznivě.

Podle dnes zveřejněných výsledků průzkumu volebních preferencí společnosti YouGov konzervativci za opozicí výrazně zaostávají. Pokud by se nyní uskutečnily volby, volilo by labouristy 40 procent oslovených lidí, vládní konzervativce 29 procent a opoziční liberální demokraty 15 procent respondentů. Podpora nejsilnější opoziční strany se oproti předchozímu průzkumu zvýšila o čtyři procentní body, přičemž sběr dat se prováděl ještě předtím, než premiér Johnson oznámil svůj odchod z funkce.