reklama

Izraelské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 2862 nových případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 za poslední den, což je nejvyšší počet od 12. října a asi o téměř šest stovek více než předchozí den. Částečně lze nárůst vysvětlit počtem testů - provedeno jich bylo přes 81.000, což je nejvíce od počátku pandemie. Nicméně podíl pozitivních testů rovněž vzrostl na 3,5 procenta a byl tak rovněž nejvyšší za téměř dva měsíce ve srovnání pracovních dnů.

Vláda přitom už dříve stanovila jako kritérium pro obnovení restrikcí proti šíření koronaviru strop 2500 nákaz denně v průměru za celý týden, nebo zvýšení reprodukčního číslo přes 1,32. Údaj, který ukazuje, kolik lidí průměrně nakazí jeden infikovaný člověk, byl minulý týden 1,27; ministerstvo ho ale neuvádí každý den.

Podle místních médií by mohla vláda už příští týden zavést přísná omezení, na pět týdnů by se měla uzavřít většina obchodů, školy by se zavřely jen v místech s horší epidemickou situací. Deník The Times of Israel s odvoláním na zdroje z ministerstva uvedl, že ke konci nové pětidenní uzávěry by se mohly otevřít obchody a služby, kde neobsluhují najednou víc než jednoho zákazníka, a nákupní centra pro ty, kdo předloží, že se z covidu-19 uzdravili, a pro očkované.

Izrael plánuje začít s masivním očkováním příští týden, denně mají podle cíle vlády zdravotníci po rozjezdu aplikovat až 60.000 dávek vakcíny. Podle médií by mohlo být koncem ledna v tomto tempu naočkováno až dva miliony Izraelců z celkových asi devíti milionů obyvatel země.

V Izraeli se od počátku pandemie potvrdilo na 363.000 případů nákazy koronavirem, který se poprvé objevil před rokem v Číně. Nyní je v Izraeli nemocných s covidem-19 téměř 20.000 lidí, z toho 381 pacientů je ve vážném stavu v nemocnicích. Úmrtí s covidem-19 v této zemi evidují 3022.

Izraelská vláda zavedla letos už dvě celonárodní uzávěry kvůli koronaviru, první na jaře, druhou v září. Některá omezení ze té druhé přitom stále platí.

Švédsko se zabývá vysokým počtem úmrtí v domovech důchodců

Nedostatečná péče o staré lidi a neodpovídající vládní opatření způsobily, že ve Švédsku zemřelo v souvislosti s nákazou koronavirem velké množství lidí v domovech důchodců. Podle agentury Reuters to uvádí první zpráva nezávislé komise, kterou Švédsko ustanovilo s cílem zhodnotit jeho reakci na šíření koronaviru. Téměř polovina z asi 7700 švédských úmrtí spojených s covidem-19 totiž připadá právě na klienty těchto zařízení.

Švédové se v rámci své strategie boje proti nemoci covid-19 snažili vyhnout nařizování roušek a uzávěr a jejich postup se tak liší od většiny ostatních zemí světa, připomíná Reuters. Švédské úřady přijaly jen málo omezení týkající se uzávěr škol, restaurací či dalších podniků, ale zároveň vyzývaly lidi, aby omezili kontakty a dodržovali hygienická opatření.

Když na jaře vláda mluvila o podobě této taktiky, většinou ji dávala do souvislosti s cílem ochránit před covidem-19 starší osoby. Jenže pak začalo úmrtí přibývat, a to především v domovech důchodců.

Komise nyní upozornila, že v oblasti péče o seniory často pracují nedostatečně vzdělaní zaměstnanci a chybí sestry i lékaři. K tomu podle zprávy přispěly i předchozí vlády, odpovědnost za současný stav ale panel připisuje také současnému kabinetu. "Vláda měla přijmout opatření, která by zajistila lepší vybavenost sektoru péče o seniory k lepší reakci na pandemii," uvedl šéf komise Mats Melin.

Švédsko, které má 10 milionů obyvatel, od začátku pandemie zaznamenalo 341.029 případů koronaviru. S covidem-19 pak v zemi zemřelo 7667 lidí, což je výrazně více než v sousedním Norsku, Dánsku nebo Finsku. Například pětimilionové Norsko zatím eviduje necelých 400 úmrtí.

Nicméně v České republice, která má srovnatelný počet obyvatel jako Švédsko, zemřelo od jara přes 9700 lidí s prokázaným koronavirem.

Švédský premiér Stefan Löfven celkovou strategii boje proti covidu-19 brání, ale přiznal, že země nedokázala ochránit starší lidi. Zároveň podotkl, že odpovědnost za stav služeb péče o seniory nesou regionální úřady, nikoliv centrální vláda.

reklama