Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Korunovace Karla III. bude v některých ohledech jiná než za Alžběty II.

Král Charles III.
Král Charles III.
Foto: Instagram The Royal Family

Ačkoliv korunovace britského krále Karla III. proběhne podle tisíciletých tradic, bude se od té poslední korunovace Alžběty II. před 70 lety v některých ohledech lišit. Podívejte se na ty nejzásadnější změny.

Korunovačního ceremoniálu ve Westminsterském opatství se dnes účastní kolem 2200 hostů. Při Alžbětině korunovaci v roce 1953 jich bylo o 6000 více. Samotná akt také bude výrazně kratší, a to o třetinu. Zatímco dnes bude korunovace trvat dvě hodiny, za Alžběty trvala tři hodiny.

Ačkoliv jde o slavnostní akt, očekává se také, že hosté mohou být méně slavnostně oblečeni, než před 70 lety. Koruny na hlavách nabív budou pravděpodobně nosit jen členové královské rodiny, zatímco šlechtičny budou smět nosit klobouky.

Výrazně vyšší bude zájem o přenos z korunovace. I ta předchozí sice byla vysílána v televizi, tu ale tehdy neměl každý. Dnes v době internetu a boomu streamovací platforem a internetových televizí může korunovaci sledovat celý svět.

Změny také proběhnou v případě přísah věrnosti. Dosud ji skládali šlechtici, nyní se ji ujme pouze Karlův syn William. Změnila se i trasa z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Ta má letos jen asi dva kilometry oproti osmi kilometrům při minulé korunovaci.

Témata:  Král Charles III.

Aktuálně se děje

25. září 2026 12:19

Prezident Pavel s hvězdou Hollywoodu. V USA došlo na zajímavé setkání

Petr Pavel zvládá reprezentovat Česko nejrůznějšími způsoby. Mnozí mu mohou závidět například to, že se spřátelil s jednou z velkých hollywoodských hvězd. V létě ji hostil v Praze, na podzim se oba setkali v USA. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.