Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Korunovace Karla III. bude v některých ohledech jiná než za Alžběty II.

Král Charles III.
Král Charles III.
Foto: Instagram The Royal Family

Ačkoliv korunovace britského krále Karla III. proběhne podle tisíciletých tradic, bude se od té poslední korunovace Alžběty II. před 70 lety v některých ohledech lišit. Podívejte se na ty nejzásadnější změny.

Korunovačního ceremoniálu ve Westminsterském opatství se dnes účastní kolem 2200 hostů. Při Alžbětině korunovaci v roce 1953 jich bylo o 6000 více. Samotná akt také bude výrazně kratší, a to o třetinu. Zatímco dnes bude korunovace trvat dvě hodiny, za Alžběty trvala tři hodiny.

Ačkoliv jde o slavnostní akt, očekává se také, že hosté mohou být méně slavnostně oblečeni, než před 70 lety. Koruny na hlavách nabív budou pravděpodobně nosit jen členové královské rodiny, zatímco šlechtičny budou smět nosit klobouky.

Výrazně vyšší bude zájem o přenos z korunovace. I ta předchozí sice byla vysílána v televizi, tu ale tehdy neměl každý. Dnes v době internetu a boomu streamovací platforem a internetových televizí může korunovaci sledovat celý svět.

Změny také proběhnou v případě přísah věrnosti. Dosud ji skládali šlechtici, nyní se ji ujme pouze Karlův syn William. Změnila se i trasa z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Ta má letos jen asi dva kilometry oproti osmi kilometrům při minulé korunovaci.

Témata:  Král Charles III.

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.