Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krétu zasáhlo zemětřesení, zprávy o obětech zatím nejsou

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie
Následek zemětřesení, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Řecký ostrov Kréta dnes ráno zasáhlo zemětřesení, které mělo podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) sílu šest stupňů. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle něj zatím nejsou zprávy o zraněních ani větších škodách.

Zemětřesení mělo epicentrum v moři asi 74 kilometrů severozápadně od města Chania. Ohnisko bylo podle EMSC v hloubce 56 kilometrů.

Otřesy trvaly podle řeckých médií několik sekund a nejvíce postihly právě Chanii, pocítili je ale i obyvatelé na řecké pevnině na poloostrově Peloponés a v oblasti Attika, v níž leží hlavní město Atény.

Podle některých seizmologů, které citovala místní média, dnešní zemětřesení nesouvisí s tragickým zemětřesením, jež postihlo v úterý Albánii. Při něm zemřely více než dvě desítky lidí a dalších několik stovek osob bylo zraněno.

V Řecku jsou zemětřesení poměrně běžná, protože země leží v seismicky aktivní oblasti. Krétu postihlo zemětřesení i letos v červenci, kdy otřesy o síle 5,2 stupně vylekaly řadu místních i turistů, ale větší škody nenapáchaly.

Témata:  zemětřesení,  lidé,  Řecko

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

28. září 2026 5:00

Počasí příští týden: Babí léto bude pokračovat, teploty porostou až na 24 stupňů

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil novou týdenní předpověď počasí, která slibuje návrat stabilního slunečného charakteru. Nadcházející dny přinesou na území České republiky příliv teplého vzduchu a minimální množství srážek. Meteorologové očekávají převážně jasnou až polojasnou oblohu s odpoledními teplotami, které budou na většině území překračovat dvacetistupňovou hranici. Vstoupí tak do popředí typické období babího léta, jež doprovodí jen výjimečné ranní mlhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.