Kuleba: Ukrajina je šokována, že USA jí ještě neschválily balíček vojenské pomoci

Balík pomoci, který zahrnuje i podporu pro Izrael a Tchaj-wan, v únoru odsouhlasil Senát amerického Kongresu, ale ve Sněmovně reprezentantů ho republikáni nadále blokují.

"Je to důležité a šokuje nás, že toto rozhodnutí ještě nebylo přijato," uvedl Dmytro Kuleba na online briefingu pro zahraniční média.

"Blíží se konec března a jednání pokračují, jednání o otázce životně důležitých zájmů, strategických zájmů USA v Evropě," řekl Kuleba.

Prezident USA Joe Biden varoval už minulé úterý na setkání s polskými lídry ve Washingtonu, že Rusko se na Ukrajině nezastaví. Vyzval americký Kongres, aby schválil životně důležitou vojenskou pomoc pro Kyjev v jeho boji proti ruské invazi.

"Budeme muset jednat, než bude doslova příliš pozdě. Jak si Polsko dobře pamatuje, Rusko se na Ukrajině nezastaví. Putin bude pokračovat a ohrožovat Evropu, Spojené státy a celý svobodný svět," uvedl Biden na začátku setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudem a premiérem Donaldem Tuskem.

Tusk před setkáním s Bidenem v úterý prohlásil, že politický konsensus v Polsku v otázce bezpečnosti činí země nejstabilnějším partnerem USA. "Polsko má větší odpovědnost za to, co se děje ve světě než jiné evropské země," řekl pro polskou televizi TVN24 ve Washingtonu.

Dodal, že Polsko je zároveň největší zemí v regionu a vynakládá nejvíce prostředků na vlastní obranu.

"Chci, aby naši spojenci, včetně USA, mohli bez ohledu na politickou situaci nebo výsledek voleb, očekávat, že existují určité nedotknutelné hodnoty, včetně solidarity vyplývající z transatlantických vazeb," uzavřel.

Téměř 50 procent obyvatel Polska si myslí, že Rusko na jejich zemi v následujících letech možná zaútočí. V průzkumu pro server OKO.press 48 procent dotázaných odpovědělo "ano" na otázku, zda si myslí, že Rusko v blízké budoucnosti zaútočí na Polsko. Polský prezident Andrzej Duda je přitom přesvědčen o opaku.

Opačný názor mělo 41 dotázaných. Zbývajících 11 procent neumělo odpovídat. Průzkum provedla agentura Ipsos 22. až 26. února 2024 na reprezentativním vzorku 1000 dospělých Poláků.

Průzkum odráží obecné obavy o bezpečnost v Polsku, vyvolané válkou na Ukrajině, která nyní trvá již více než dva roky, píše PAP.

Polský prezident Andrzej Duda si přitom nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno. Řekl to ve čtvrtečním rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy Severoatlantické aliance (NATO), ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.

Témata:  Ukrajina,  USA,  Dmytro Kuleba