"Vedení Ukrajiny má všechny možnosti vrátit situaci do normálu, má všechny možnosti urovnat situaci tím způsobem, že splní požadavky ruské strany, a ukončí tak veškeré možné utrpení civilního obyvatelstva," prohlásil Peskov.

Mluvčí tyto požadavky blíže neupřesnil. Moskva během války své požadavky měnila. Zpočátku hovořila o "denacifikaci" a "demilitarizaci" sousední země.

Peskov také uvedl, že nic neví o schůzce ruských a ukrajinských představitelů, která se podle agentury Reuters konala před týdnem ve Spojených arabských emirátech a byla věnována výměně zajatců a vývozu ruského čpavku, používaného k výrobě hnojiv, přes Ukrajinu. "Ne, vůbec nic o tom nevím. Nic nemohu říci. Slyším o tom poprvé," řekl Peskov podle ruské agentury TASS.

Kyjev odmítá vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí ukrajinské území, a rozhodně odmítá jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, neboť od únorové invaze podniknuté na jeho rozkaz přišly desítky tisíc lidí o život a miliony musely opustit své domovy.

Putin, který nařídil ruské armádě 24. února napadnout sousední zemi, označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že "kolektivní Západ" manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie a jediného společného národa.

Putin od začátku války udělal řadu protichůdných prohlášení. Kupříkladu tvrdil, že cílem "speciální vojenské operace" není okupovat Ukrajinu. Ale sám se na konci září pokusil připojit k Rusku okupované části ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Mezitím ukrajinská armáda při své protiofenzívě osvobodila Cherson, jedinou oblastní metropoli, kterou se Rusům za 274 dnů války podařilo dobýt.