Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lídři G7 varovali Rusko, aby nepoužívalo biologické, chemické a jaderné zbraně

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes v Bruselu varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Dodali, že v případě potřeby na Kreml uvalí další sankce. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj dnešního mimořádného summitu NATO také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.

S ohledem na narůstající ceny energií a energetickou závislost na Rusku, vyzvali představitelé G7 země těžící ropu a zemní plyn, aby jednaly zodpovědně a zvýšily dodávky na mezinárodní trhy. Klíčovou roli v tom podle nich hraje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Prohlásili také, že se vyhnou zákazu vývozu potravin, a naléhali na ostatní státy, aby učinily totéž.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prostřednictvím videa varoval zástupce zemí skupiny G7, tedy Spojených států, Británie, Německa, Francie, Itálie, Kanady a Japonska, před "reálnou hrozbou", že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně. Lídři ekonomicky vyspělých států se proti takové možnosti po setkání ostře ohradili. Uvedli, že nebudou šetřit úsilím, aby Putina a jeho příznivce pohnali k odpovědnosti.

"Pokud by Rusko připravovalo operaci pod falešnou vlajkou s cílem použít takové zbraně, bylo by to v rozporu se všemi pravidly, dohodami a úmluvami," řekl německý kancléř Olaf Scholz. "Naším zájmem je na to nejen upozorňovat, ale také varovat v rozhovorech, které vedeme. Nedělejte to," vzkázal Moskvě Scholz.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání také zúčastnila, uvedla, že partneři ze skupiny G7 jsou připravení přijmout další sankce. "Abychom vysušili zdroje, které Putin využívá k financování své války, nedovolíme žádné obcházení. A v případě potřeby jsme připraveni přijmout další opatření," napsala na twitteru.

Shodně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se západní mocnosti snaží nadále Moskvu izolovat a vynutit si příměří na Ukrajině. "Tyto sankce mají dopad a jsou hmatatelné a musíme v nich pokračovat pro jejich odrazující účinek," řekl Macron.

Podporu Ukrajině vyjádřily i Spojené státy. "Byl jsem hrdý na to, že jsem se dnes mohl setkat se svými kolegy z G7. Jsme i nadále odhodláni stát na straně ukrajinského lidu a vlády, kteří hrdinně vzdorují vojenské agresi a vyvolané válce prezidenta Putina proti svému suverénnímu národu," uvedl americký prezident Joe Biden na twitteru.

Zástupci skupiny G7 také vzkázali běžným Rusům, že vůči nim nechovají žádnou zášť. "Je to prezident (Vladimir) Putin, jeho vláda a stoupenci, včetně Lukašenkova režimu v Bělorusku, kdo Rusům vnucuje tuto válku a její důsledky, a je to jejich rozhodnutí, které pošpiňuje historii ruského lidu," uvedli v prohlášení. Bělorusko vyzvali, aby se do války přímo nezapojovalo.

Lídři G7 kromě role běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ve válce na Ukrajině řešili i postavení Číny. Podle Macrona snad Čína udělá vše pro to, aby se situace dále nevyhrotila. "Chci věřit, že Čína bude v souladu se svou vizí územní suverenity nadále usilovat o zastavení této války, a chci věřit, že se nebude podílet na žádné formě eskalace," uvedl šéf Elysejského paláce.

Japonsko oznámilo, že podnikne kroky k tomu, aby Rusku odebralo doložku nejvyšších výhod a zabrání mu v obcházení finančních sankcí pomocí digitálních aktiv. Po jednání G7 to oznámil japonský premiér Fumio Kišida.

Témata:  Rusko G7 jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.