Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Černobylská jaderná elektrárna má proud jen ze záložních generátorů na dva dny

Nový kryt elektrárny v Černobylu
Nový kryt elektrárny v Černobylu
Foto: YouTube

Černobylská jaderná elektrárna je bez dodávek elektrického proudu, což by bez včasné opravy mohlo vést k úniku radiace, protože elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Oznámila to dnes státní společnost Enerhoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny.

Proud zatím zajišťují záložní generátory v elektrárně, kterou obsadili nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruští vojáci. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do odstavené elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho uvedla, že práci na obnovení dodávek elektrické energie znemožňují pokračující boje. Situaci průběžně sleduje a slíbila, že o případných změnách bude informovat.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko musí naléhavě přistoupit k dočasnému zastavení palby, aby bylo možné opravit poškozené elektrické vedení do elektrárny. "Záložní dieselové generátory mají pro napájení jaderné elektrárny v Černobylu kapacitu 48 hodin. Pak se zastaví chladicí systémy skladu vyhořelého jaderného paliva a hrozí úniky radiace," napsal ministr na twitteru.

Podle Enerhoatomu je v Černobylu 20.000 článků vyhořelého jaderného paliva, které v případě výpadku proudu není možné chladit. Jejich oteplování by mohlo vést k uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí. Radioaktivní mrak by pak vítr mohl zanést do dalších oblastí Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Evropy, uvedla společnost.

Enerhoatom zároveň upozornil, že bez elektřiny by v elektrárně nefungovaly ani ventilační systémy, což by vystavovalo zaměstnance nebezpečným dávkám radiace. Mezinárodní agentura pro atomovou energii v úterý večer sdělila, že možná ztratila spojení se systémy, které monitorují bezpečnostní situaci v této odstavené elektrárně.

V dnešním prohlášení MAAE uvedla, že radioaktivní materiál v černobylské elektrárně je přes výpadek proudu nadále bezpečně uložen. Zásobení elektřinou je sice podle agentury zásadním bezpečnostním faktorem, ale v Černobylu je vyhořelé palivo uloženo v dostatečně velkých chladicích nádržích, které i bez elektřiny odvádějí dostatek tepla. "V tomto případě MAAE nevidí kritický dopad na bezpečnost," ujistila organizace.

Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová k tomu dnes nad ránem na twitteru uvedla, že přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je stále dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích. Nic podle ní neukazuje na zhoršení.

SÚJB výpadek chlazení nepovažuje za hrozbu pro Českou republiku. "Není reálné, aby se toto vyhořelé jaderné palivo kvůli výpadku chlazení poškodilo natolik, aby nás to ohrozilo," sdělil v dnešním prohlášení SÚJB. Samovolná exploze tohoto paliva je podle něj fyzikálně vyloučena.

Šéf Enerhoatomu Petro Kotin odpoledne sdělil, že radiační situace v okolí Záporožské jaderné elektrárny je normální. Práce na opravě bloku poškozeného při bojích s ruskými vojáky podle něj pokračuje.

Témata:  Ukrajinská krize Ukrajina Černobyl Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.