Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron bude příští týden jednat v Moskvě s Putinem, pak poletí do Kyjeva

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v pondělí jednat v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hned v úterý pak zamíří do Kyjeva, kde se setká s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, uvedl dnes podle agentur Elysejský palác.

Podle Kremlu budou tématem moskevského jednání zejména Ruskem požadované bezpečnostní záruky ve východní Evropě. Macronova kancelář očekává rozhovory o možnostech snížení napětí v současné krizi.

Macron si ve čtvrtek telefonoval zvlášť s ruským i ukrajinským prezidentem. Podle prohlášení Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v otázce ukrajinského Donbasu, a to v rámci úsilí o zmírnění napětí v oblasti. S Putinem si Macron volal už potřetí za poslední týden.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy tento požadavek Moskvy odmítají.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude Putin s Macronem diskutovat o bezpečnostních zárukách, které Moskva požaduje od Západu. Putin francouzskému prezidentovi také řekne, jak rozumí odmítavé reakci Spojených států na tyto garance, dodal. Podle Peskova zhruba týden po Macronovi - 15. února - přicestuje do Moskvy německý kancléř Olaf Scholz, uvedla agentura Reuters.

Macron s Putinem si "dají dostatek času na probrání všech problémů spojených s touto krizí," uvedla kancelář francouzského prezidenta. Cílem jednání podle ní není vyřešit všechny neshody, ale dohodnout se na způsobech, kterými by bylo možné snížit současné napětí.

Elysejský palác rovněž obhajoval rozhodnutí navštívit Rusko dříve než Ukrajinu. Podle francouzské prezidentské kanceláře "musí problém vyřešit Moskva, a ne Kyjev". Mise francouzského prezidenta má větší šanci na úspěch, pokud nejprve promluví s Putinem. V tom Macrona podpořil i Zelenskyj, dodal palác.

Francie bude od Ruska požadovat zejména důkaz, že nemá útočné záměry a nepodnikne na Ukrajinu invazi. Elysejský palác uvedl, že nynější diplomatická iniciativa Francie, která je od ledna předsednickou zemí EU, postupuje "v dokonalé spolupráci s evropskými partnery a spojenci, zejména s prezidentem (USA Joem) Bidenem". Macron hodlá o situaci o víkendu jednat rovněž s britským premiérem Borisem Johnsonem a šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Napětí v posledních hodinách zůstává značné. Washington ve čtvrtek prohlásil, že má informace - aniž je podložil konkrétními důkazy - o tom, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných zpráv, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Kyjev je ale zdrženlivější a ministr obrany Oleksij Reznikov ve čtvrtek řekl, že riziko výrazné eskalace konfliktu je v tuto chvíli nízké.

Macron se s Putinem naposledy osobně setkal v srpnu 2019, kdy jej pozval do své letní rezidence Fort de Brégançon v jižní Francii.

Témata:  Rusko Emmanuel Macron Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Oteplí se, na letní teploty si ale počkáme

Letní teploty příští týden sice nedorazí, denní maxima se ale podle ČHMÚ.cz budou pohybovat nad 20 stupni.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Austrálie, ilustrační fotografie.

Komentář

ANZAC Day: Jak se z Austrálie a Nového Zélandu stal Západ? Ostrovanům vděčíme za mnohé

Australané, Novozélanďané a Tongané si v pátek připomněli ANZAC Day – den věnovaný památce Australského a novozélandského armádního sboru. Na první pohled by se Evropanům mohl zdát tento svátek marginální, ba dokonce nepodstatný. Takový názor by však svědčil spíše o neznalosti než o skutečném porozumění dějinám. Právě jednotky ANZAC sehrály klíčovou roli v podpoře spojeneckých sil během první světové války, často za cenu obrovských obětí. A jejich závazek pomoci Západu tím neskončil – tradice odvahy, solidarity a ochoty nést tíhu světových konfliktů zůstala v Austrálii a na Novém Zélandu živá dodnes.