Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron si telefonoval s Putinem o Záporožské jaderné elektrárně

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron se v dnešním telefonickém rozhovoru vzájemně ujistili, že budou spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) na řešení krize kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Na svém webu o tom informoval Kreml. Záporožská elektrárna na Ukrajině, kterou stále okupuje ruská armáda, a její okolí v posledních týdnech čelí ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují Kyjev a Moskva.

Francouzský prezident si telefonoval se svým ruským protějškem v situaci, kdy ze severovýchodní Ukrajiny přicházejí zprávy o úspěších protiofenzivy ukrajinských sil a stahování ruských vojsk. O den dříve hovořil Macron o záporožské elektrárně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron a Putin si dnes podle prohlášení Kremlu vzájemně dali najevo "ochotu k nepolitizované spolupráci na situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny za účasti MAAE". Putin navíc podle kremelského vyjádření svého francouzského kolegu upozornil na "pravidelné ukrajinské útoky na objekty Záporožské jaderné elektrárny, včetně skladů radioaktivního odpadu", které mohou mít "katastrofické následky".

Zatímco Moskva tvrdí, že na jaderné zařízení, které okupují ruští vojáci, útočí Ukrajinci, Kyjev naopak viní z útoků na areál a jeho okolí ruské síly. Také představitelé evropských zpravodajských služeb útoky připisují Rusku, uvedla dříve agentura Bloomberg.

V Záporožské jaderné elektrárně byl dnes ráno odpojen poslední ze šesti reaktorů, oznámila dnes ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle ranního sdělení Enerhoatomu citovaného agenturou Reuters zcela zastaven.

Témata:  Vladimír Putin Emmanuel Macron Záporožská jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.