Macron ve Štrasburku mluvil o bezpečnosti, demokracii i potratech

Macron ve Štrasburku prezentoval hlavní priority francouzské předsednictví Rady EU, kterého se jeho země ujala na začátku ledna a která v červenci stejně jako před 13 lety předá Česku.

Macronův projev nabídl tři hlavní motivy: demokracii, pokrok a obranu. Za aktuální výzvy označil francouzský prezident změnu klimatu, digitalizaci a otázku bezpečnosti a míru v Evropě. EU podle Macrona nesmí pouze reagovat na krize ve svém okolí, ale musí aktivně jednat a vyzbrojit se, aby si zajistila svou nezávislost na rozhodnutích a jednání jiných zemí.

"Bezpečnost našeho kontinentu vyžaduje strategické přezbrojení naší Evropy jako mocnosti míru a rovnováhy, zejména v dialogu s Ruskem. (...) My Evropané musíme společně vznést vlastní požadavky a zajistit, aby byly respektovány. Musí to být upřímný dialog, kladoucí si požadavky tváří v tvář destabilizaci, vměšování a manipulaci," uvedl Macron.

EU musí v nadcházejících týdnech "dokončit evropský návrh na vytvoření nového bezpečnostního a stabilizačního řádu", řekl Macron. "Měli bychom jej vytvořit my Evropané, poté jej sdílet s našimi spojenci v rámci NATO a následně jej navrhnout k jednání Rusku," uvedl Macron.

Unie má s Británií podle Macrona dlouholetý přátelský vztah, ale obě entity k sobě opět musí najít cestu. Budování důvěry vyžaduje "dobrou vůli" britské vlády a dodržování dohod, dodal.

Evropský blok by neměl zapomínat na západní Balkán, který je v srdci Evropy, ale nese jizvy minulosti, řekl Macron. EU má povinnost dát těmto zemím reálné termíny a podmínky pro jejich vstup do sedmadvacítky.

Africe musí Evropa nabídnout novou formu partnerství, protože nás s tímto kontinentem pojí nejen historie, ale hraje se na něm i o naši budoucnost, uvedl Macron. Navrhuje ekonomickou podporu, pomoc v boji s terorismem a podporu legálních cest vzdělaných lidí z Afriky do Evropy. Na téma africko-evropské spolupráce chystá Francie během svého předsednictví konferenci.

"Náš sen se musí stát realitou, musíme ho dát k dispozici našim občanům. Máme na to sílu i prostředky a proto nám věřím," zakončil projev Macron.

V reakci na komentáře poslanců později Macron obhajoval francouzský postoj k jaderné energii a jeho zařazení mezi zelené zdroje energie v rámci taxonomie EU. Schválení jádra jako zelené energie se podle něj opírá o vědecké poznatky. Stejně tak je Francie připravena pomáhat i státům, které jsou závislé na plynu, přestože je tuto závislost potřeba omezit.

Macron vyzdvihl roli EU při boji s pandemií covidu-19. Členské země včetně Francie si díky spolupráci byly schopné opatřit dostatek očkovacích prostředků a mohly také poskytnout 120 milionů dávek Africe, zatímco Čína jí věnovala 16 milionů dávek, uvedl. Podpora produkce vakcín přímo v Africe je podle Macrona klíčová pro boj s pandemiemi jiných nemocí v budoucnosti a nikoliv jen řešením té stávající.

Několik francouzských poslanců se pokoušelo položit dotaz na francouzskou národní politiku. Nově zvolená předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ale tyto diskuse rázně ukončila a připomněla, že zde není místo pro kampaň před francouzskými prezidentskými volbami. Ty se uskuteční v dubnu.

Témata:  Emmanuel Macron