Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macronova koalice podle prognóz ztratí většinu v Národním shromáždění

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel.

Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného úspěchu podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení (RN), která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Na druhém místě patrně skončí levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, jíž odhady agentury Ifop přisuzují 150 až 180 mandátů. Výrazný zisk oproti předchozím volbám si zřejmě připíše Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které by mohlo obdržet mezi 80 a 100 křesly. Čtvrtou nejsilnější silou v Národním shromáždění budou nejspíše konzervativní Republikáni s 60 až 70 poslanci.

K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí získat 289 křesel. Pokud by se prognózy potvrdily, ve Francii by nastalo období politické nejistoty, uvádí agentura Reuters. Nové parlamentní uspořádání může podle ní vyústit v dosud nebývalé přerozdělení moci mezi stranami, ale také v politickou paralýzu či dokonce k opakování voleb.

Jako políček Macronovi označila odhady výsledků voleb agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny by nyní závisela na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 prezident François Mitterrand. Jako možný "koaliční" partner se Macronovi podle DPA nyní nabízejí pravostředoví Republikáni.

Podle francouzských médií zaznamenala RN dosud největší volební zisk, který je zároveň zhruba desetkrát vyšší než ve volbách 2017. Strana tak bude například schopna vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře a obracet se kvůli textu zákonů na Ústavní radu, uvedl list Le Monde. Předseda strany Jordan Bardella označil úspěch své strany za politické "cunami" a uvedl, že z Macrona se po dnešku stává "menšinový prezident". Podle Le Penové bude RN "ztělesněním silné opozice".

Člen Macronova tábora Gabriel Attal stanici TF1 řekl, že "nevyhrál nikdo", zatímco vládní mluvčí Olivia Grégoireová hovořila v souvislosti s odhadovanými výsledky o zklamání. Mélenchon v povolebním vyjádření uvedl, že jeho koalice NUPES uspěla ve svém cíli zbavit Macrona parlamentní většiny. Naopak členka Republikánů Rachida Datiová označila výsledky za "hořký neúspěch".

Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový většinový a poměrně složitý. Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti.

Témata:  Francie volby ve Francii 1 Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.