Orbán dodal, že se ještě před začátkem summitu sejde se svým slovenským kolegou Eduardem Hegerem, jehož země měla rovněž k předloženému návrhu připomínky.

Německý kancléř Olaf Scholz při příchodu na jednání řekl, že se EU "dříve či později" shodne na podmínkách embarga a apeloval na jednotu unijních zemí ve vztahu k Rusku. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová prohlásila, že nečeká uzavření konečné dohody během dvoudenního jednání prezidentů a premiérů, ale až v následujících dnech.

Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu komise navrhla už začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavila Budapešť, která se nespokojila s dočasným odkladem, který mělo Maďarsko kvůli své závislosti na ruském importu dostat stejně jako Česko a Slovensko.

Šéfové unijních států se proto budou bavit o upraveném návrhu, který počítá se zákazem dovozu ruské ropy tankery, ale ponechává dočasnou výjimku pro přepravu ropovody. Na detailech návrhu se dnes diplomaté členských zemí, kteří připravují jednání summitu, už poněkolikáté neshodli, mimo jiné kvůli trvajícím maďarským námitkám.

"Jsme připraveni podpořit šestý balík, pokud bude řešit zabezpečení maďarských dodávek energie. To se dosud nestalo," zdůraznil Orbán.

Spolu s ostatními lídry bude mít na stole návrh závěrů summitu, který obecně schvaluje ropné embargo s dočasnou výjimkou pro ropovody. Lídři se v něm také chystají vyzvat Radu EU zastupující členské země, aby bezodkladně dojednala finální podobu embarga zajišťující "férovou konkurenci a rovné podmínky na jednotném trhu EU" stejně jako "solidaritu mezi členskými státy v případě náhlých přerušení dodávek".

Česko a Slovensko, které jsou rovněž závislé na surovině z ropovodu Družba, mají podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek k novému návrhu embarga vstřícnější přístup než Budapešť. Obě země chtěly zajistit výjimky z ustanovení, podle něhož nebude možné upravené ropné produkty dovezené ropovody prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.

Lídři dalších zemí v čele s Polskem a pobaltskými státy dávali před summitem najevo, že se chtějí na embargu dohodnout co nejrychleji. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš dnes podotkl, že unie podle něj příliš zabředla do detailů a zapomněla, co je hlavní příčinou přijímání sankcí.

"Teď neděláme normální politiku, kdy každá země hájí své zájmy. Jsme v situaci, kdy je napadena evropská země," vzkázal kolegům, aby jednání o embargu dotáhli urychleně k závěru.