Maďarsko se vzepřelo OSN. Migrantům odepírá adekvátní péči

Maďarský ministr současně kritizoval "četné pokusy" postupně začlenit do mezinárodního práva migrační pakt OSN. Obvinil OSN, že se pokouší "skrýt" části paktu do rozhodnutí, na která by se organizace mohla později odvolávat. Za jeden z takových pokusů Szijjártó označil deklaraci o univerzální zdravotní péči.

Právně nezávazný globální pakt o migraci má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci, řada zemí včetně České republiky jej však odmítá. Pakt loni v prosinci přijalo VS OSN hlasy 152 států. Proti tehdy bylo kromě Maďarska také Česko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. "Držíme naši strategii proti ilegální migraci. A nepřijmeme ani jednoho migranta," napsal tehdy český premiér Andrej Babiš na twitteru.

Szijjárto podle MTI prohlásil, že OSN se snaží donutit členské státy, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči všem lidem na svém území bez ohledu na jejich právní postavení. Znamenalo by to podle něj, že migrant, který nelegálně překročil hranice, by měl nárok na stejnou zdravotní péči jako občané daného státu, kteří desítky let poctivě platili daně.

Jeden z článků dokumentu, mířícího k roku 2030, obecně uvádí, že pokud jde o zdravotní péči, neměl by v té době nikdo "zůstat opomenut". Zmíněni pak v této souvislosti jsou lidé ohrožení, stigmatizovaní či slabí, tedy "mimo jiné děti, mládež, ženy, staří lidé, osoby s postižením, migranti, uprchlíci, lidé na cestě, lidé s mentálními zdravotními problémy" a další.

"To je pro Maďarsko nepřijatelné," zdůraznil maďarský ministr.

Maďarská vláda podle něj odmítá myšlenku, že OSN by mělo stanovovat jakékoli směrnice nebo ukládat právní závazky v souvislosti s maďarským zdravotnickým systémem.

Zdravotní péče je v kompetenci národních států a jedině samo Maďarsko má právo rozhodovat. Vláda také odmítá návrh, aby "nelegální migranti" měli přístup ke stejné úrovni zdravotní péče jako maďarští daňoví poplatníci, zdůraznil Szijjártó s tím, že Maďarsko odmítá diskriminaci vlastních občanů.

Česká republika se na půdě OSN aktivně účastnila mezivládních konzultací o všeobecném přístupu ke zdravotní péči a ve výsledném textu, přijatém v pondělí konsensem, bylo vyhověno českým požadavkům, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Robert Řehák.

Cizinci, kteří chtějí v Česku pobývat, musí mít zdravotní pojištění. K veřejnému pojištění mají přístup ale jen někteří migranti. Kromě lidí ze zemí EU ho mohou mít cizinci s povolením k trvalému pobytu, zahraniční zaměstnanci firem se sídlem v ČR, žadatelé o azyl a azylanti. Ostatní cizinci musí uzavřít komerční zdravotní pojištění.

Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva Česku před několika lety doporučil, aby veřejné zdravotní pojištění mohli mít všichni cizinci. Česká strana to dlouhodobě odmítá. Babišova vláda ve své letošní odpovědi o plnění mezinárodního paktu o hospodářských a sociálních právech uvedla, že se v ČR nyní připravuje "nová úprava práv a povinností cizinců v komerčním zdravotním pojištění".

Témata:  Maďarsko,  migrace,  uprchlíci,  OSN (Organizace spojených národů)