reklama

"Často potkáváme v lese vyčerpané lidi, mnohdy zmlácené vojáky a mnohokrát vytlačené z hranic oběma stranami. Hodně z nich, aby získali peníze na cestu do Evropy, muselo prodat své orgány," píší aktivisté jako No Borders Team na sociální síti Telegram. "Až tito lidé konečně dorazí na hranice, jediné, čeho se dočkají od vojáků, je rána obuškem, slzný plyn a vodní děla," dodali.

Tvrzení aktivistů lze těžko ověřit, i když příspěvek provází snímek těla s jizvou po operaci. V polském pohraničním pásmu platí výjimečný stav, takže sem novináři, ochránci lidských práv a humanitární organizace nesmějí.

"Pokládám to za obrovskou chybu polské vlády," říká polský novinář, který si nepřeje být jmenován, protože není oprávněn dávat jiným médiím rozhovory. "Vláda tvrdí, že přístup tisku do pohraničního pásma zakazuje z obav o bezpečnost novinářů, ale nemohu s tím souhlasit. Vždyť novináři pracují i na bojištích. Když polské novináře zavřeli za války v Sýrii, a to jen za to, že dělali svou práci, tak polský stát udělal vše možné, aby je osvobodil. A teď stejný stát nám zakazuje dělat doma naši práci? A to v situaci, kdy (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko na hranici pustil i americkou televizi CNN!" zlobí se. "Problémem není, že hranici teď střeží i armáda. Problém je, že tady na hranicích umírají lidé. Mrtvoly jsou realita, která jen tak nezmizí," dodává.

Netroufá si odhadnout dlouhodobější dopady této situace na veřejné mínění, které ve své většině nyní podporuje vládní přístup na způsob "lidí je nám líto, ale hranice migrantům neotevřeme", zatímco opozice je spíše potichu, než aby přicházela s přehršlí nápadů na alternativní přístupy a východiska.

Polská média již referovala o více než deseti uprchlících, kteří na cestě za lepším životem našli na bělorusko-polských hranicích smrt.

"Jen pár hodin jízdy od našich domovů jsou hladoví, žízniví a promrzlí lidé, včetně maličkých dětí, nuceni toulat se po lesích. Roste počet smrtelných obětí, další životy jsou v ohrožení," burcuje skupina polských nevládních organizací, jako jsou Polska Akcja Humanitarna, Zdravotníci na hranici (Medycy na granicy), Klub katolické inteligence KIK, Helsinská nadace lidských práv, nadace Ocalenie či Grupy Granica, které se pokoušejí oslovit veřejnost spuštěním kampaně "Zachraňme lidi na hranici!". "Nemůžeme lhostejně přihlížet utrpení těchto lidí. Nezávisle na důvodech migrace, politické situaci, náboženském přesvědčení je teď nejdůležitější zachránit zdraví a životy druhých. Proto se domáháme rychlého vpuštění profesionální lékařské a humanitární pomoci do pásma výjimečného stavu," zdůraznily.

Kampaň počítá například se sobotní demonstrací ve Varšavě. Cílem je vyjádřit starost o "podvedené, zoufalé a bezradné běžence, kteří uvázli na týdny a měsíce ve smrtelné pasti mezi Polskem a Běloruskem, za tichého souhlasu jiných evropských zemí". Migranti vinou manipulací a podvodů běloruského režimu přicestovali do Minska, s nasazením života a úspor, a teď se - biti a vytlačováni z obou stran - skrývají v pohraničních lesích, tvrdí iniciátoři kampaně.

Týž den se má konat ve východopolském městě Hajnówka další protest, který má upozornit veřejnost především na svízelnou situaci matek a dětí mezi migranty.

Na cestě z Hajnówky k běloruským hranicím se u silnice tyčí i billboard s nápisem "Děkujeme za ochranu hranice".

"Máme tu dobrovolníky, kteří pomáhají vojákům a strážcům hranice. Je to iniciativa zdola," řekl ČTK Piotr Romanowicz, tajemník radnice města Sokólka, které leží jen kousek od polsko-běloruského hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi. Ten polské úřady uzavřely poté, co k němu zamířily stovky migrantů, toužící přejít z Běloruska do Polska a dále do Evropské unie. "Pohraniční zóna je uzavřená. Co se tam děje, se dozvídáme z televize a rádia. Lidé mají obavy. Neví se, jak dlouho to ještě potrvá a jak to dopadne. Přes nás taky jezdí všechny vozy s blikajícími majáčky a houkajícími sirénami k hranici, a to dělá docela znepokojivý dojem," připouští. A jedním dechem poukazuje na odhodlání polského státu své hranice uhlídat i na ochotu místních lidí pomoci, když už se nějaký běženec objeví na jejich prahu.

"Ještě nikdy jsme takovou situaci nezažili, je to poprvé," říká Romanowicz. "Běloruské úřady tlačí běžence přes hranice. Kdyby to bylo naopak a skupina Poláků by se cpala do Běloruska, hned by je tam zavřeli. A dost možná by tekla krev," odhaduje. Ještě nedávno polsko-běloruská hranice fungovala jinak: lidé v pohraničí si mohli zajet k sousedům bez víz, byly tu společné projekty i společná cyklostezka. Ale vše se podle tajemníka změnilo po běloruských volbách z loňského srpna, po kterých následovaly protesty proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. "Víme, že Polsko chtějí ztrestat za to, že podporovalo běloruskou opozici," míní Romanowicz.

Východ Polska, kde se drama odehrává, je podle výsledků několika posledních voleb baštou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která také do zlepšení místní situace investovala v minulých letech miliardy z evropských fondů. O tom taky na první pohled svědčí z českého pohledu až neskutečně dokonalé silnice, které mnohdy lemují úhledné cyklostezky. Místní ale často nad komplimenty mávnou rukou a raději si zanadávají na ceny v obchodech, které prý rostou ze dne na den. "Pořádná práce tu není, mladí utíkají pryč," stěžuje si prodavačka v Hajnówce.

reklama