Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta

EUR - evropská měna
EUR - evropská měna
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.

V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.

Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.

Výrazně se zvyšují ceny i v Maďarsku, kde míra inflace vystoupila na 18,6 procenta. To je výrazný skok proti červenci, kdy byla na 14,7 procenta. Maďarsko tak odsunulo na pátou příčku Českou republiku, která se v minulých měsících držela na čtvrtém místě.

Ve srovnání s červencem se roční míra inflace ve dvanácti členských zemích EU snížila, ve zbylých patnácti vzrostla. V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,95 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,25 bodu), služby (+1,62 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,33 bodu).

Témata:  EUR (euro) inflace

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.