Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mohou být nepostřehnutelná i devastující. Co je zemětřesení a jak vzniká?

Seismograf, ilustrační fotografie
Seismograf, ilustrační fotografie
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Zemětřesení jsou jedním z nejmocnějších a nejničivějších přírodních jevů, které mohou v jediném okamžiku způsobit obrovské škody a změnit krajinu k nepoznání. Přestože se s nimi setkáváme především ve spojení s katastrofami, jsou běžnou součástí dynamiky naší planety. Jak ale vlastně vznikají a co se při nich děje pod povrchem?

Zemětřesení jsou způsobena náhlým uvolněním energie v zemské kůře. Tato energie vzniká pohybem litosférických desek – obrovských mas pevniny, které tvoří povrch Země. Tyto desky nejsou nehybné, ale neustále se pohybují, i když často jen o několik centimetrů ročně. Tento pohyb je způsoben tektonickými silami, které vznikají v zemském plášti, kde dochází k neustálé cirkulaci žhavého materiálu.

Když se dvě litosférické desky pohybují proti sobě, dochází mezi nimi k obrovskému napětí. Kůra je sice pevná, ale ne nekonečně pružná. Když se napětí hromadí příliš dlouho, horniny náhle prasknou a energie se uvolní v podobě seismických vln, které se šíří okolím. Právě toto uvolnění energie způsobí otřesy, které na povrchu vnímáme jako zemětřesení.

Místo, kde k uvolnění energie dochází, se nazývá hypocentrum a leží obvykle hluboko pod zemským povrchem. Bod přímo nad ním na povrchu Země se nazývá epicentrum. Právě zde jsou otřesy nejsilnější a nejničivější. Podle hloubky hypocentra se pak zemětřesení dělí na mělká (do 70 km pod povrchem), středně hluboká (70–300 km) a hluboká (nad 300 km). Mělká zemětřesení jsou obvykle nejnebezpečnější, protože se energie uvolňuje blízko zemského povrchu.

Existuje několik hlavních typů zemětřesení v závislosti na tom, jak se pohybují litosférické desky. Nejčastější jsou tektonická zemětřesení, která vznikají na zlomech v zemské kůře. K nejznámějším patří například zemětřesení na zlomové linii San Andreas v Kalifornii nebo v oblasti Tichomořského ohnivého kruhu, kde dochází k častým srážkám a podsouvání litosférických desek. Dalšími typy jsou vulkanická zemětřesení, která souvisejí s pohybem magmatu při sopečných erupcích, a důlní otřesy, jež mohou být vyvolány lidskou činností, například těžbou uhlí či ropy.

Síla zemětřesení se měří pomocí seismografů, které zaznamenávají otřesy zemské kůry. Nejběžněji používaná stupnice je Richterova škála, která měří magnitudo, tedy množství uvolněné energie. Každý stupeň této škály znamená přibližně desetinásobné zvýšení amplitudy otřesů a přibližně třicetinásobné zvýšení uvolněné energie. Zemětřesení o magnitudu 2 je tak téměř nepostřehnutelné, zatímco otřesy o síle 7 a více mohou způsobit rozsáhlé destrukce.

Zemětřesení mají obrovský vliv na krajinu i lidskou civilizaci. Mohou způsobit zhroucení budov, sesuvy půdy, požáry a v pobřežních oblastech vyvolat ničivé vlny tsunami. Proto se vědci po celém světě snaží tato nebezpečí co nejlépe předvídat a minimalizovat jejich dopady. Přestože přesné předpovědi zatím nejsou možné, moderní technologie a seismické sítě umožňují včasné varování, které může zachránit mnoho životů.

Zemětřesení jsou tak nejen hrozbou, ale i důkazem toho, že naše planeta je živý a dynamický organismus, který se neustále mění a vyvíjí. 

Témata:  zemětřesení

Aktuálně se děje

19. září 2026 18:51

Daniela Kolářová zahájila oslavy kulatého jubilea s hereckými kolegy

Daniela Kolářová patří k legendám českého herectví, o čemž svědčí nejrůznější ocenění, obliba mezi obyčejnými lidmi i uznání kolegů. Někteří z nich se sešli na dnešní první oslavě letošních kulatých narozenin. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.