Může Putin rozpoutat jadernou válku? Má dva důvody, proč to raději neudělat

Ukrajina poprvé zaútočila na Rusko pomocí šesti raket ATACMS dodaných Spojenými státy, jak uvádí ruská státní média. Tento útok přichází poté, co Kreml varoval, že použití západních raket Ukrajinou by mohlo vést k jaderné odvetě podle nové doktríny schválené Vladimirem Putinem.

Co může Rusko udělat nyní? Opravdu Putin sáhne po jaderném arzenálu? Teoreticky by mohl, uvádí analýza serveru SkyNews. Po dnešním schválení změn v ruské jaderné doktríně má nyní tuto možnost.

Nová doktrína výrazně snížila práh pro použití jaderných zbraní. Rusko nyní může odpovědět jaderným útokem i na konvenční útok vedený jakýmkoli státem. To zahrnuje rakety, letadla či dokonce drony.

Jinými slovy, americké rakety vypálené Ukrajinou nyní splňují tato kritéria. Navíc Moskva oficiálně považuje jakýkoli útok na své území ze strany nejaderného státu (např. Ukrajiny), podporovaného jadernou mocností (tedy USA), za společný útok.

Tyto změny v doktríně nebyly překvapením – Moskva je navrhla již v září. Ovšem načasování dnešního schválení působí záměrně, protože přichází pouhé dva dny poté, co Spojené státy povolily Ukrajině používat americké zbraně na cíle hluboko v Rusku.

Není jasné, zda byl Vladimir Putin o útoku v Brjansku, kde bylo údajně použito šest balistických raket ATACMS, předem informován. Ministerstvo obrany vydalo své prohlášení až poté, co byla nová doktrína schválena. Bez ohledu na to ale musel Putin vědět, že americké rakety dříve nebo později zasáhnou ruské území.

Není to navíc poprvé, co Moskva vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Po měsících těchto výhrůžek se však zdá, že Washington konečně testuje, zda je Moskva skutečně připravena je realizovat.

Přesto existuje několik přesvědčivých důvodů, proč Rusko tento krok neudělá. Čína, klíčový spojenec Ruska, by použití jaderných zbraní nepodpořila. Peking si nepřeje destabilizaci regionu ani globální ekonomiky.

Moskva navíc nechce riskovat ztrátu potenciálních výhod od nové americké administrativy. Donald Trump, pravděpodobně budoucí prezident USA, slíbil rychlé ukončení konfliktu, což by mohlo hrát v ruský prospěch. Jaderný útok by však tento proces ohrozil.

Je tedy stále riziko? Nelze úplně vyloučit, že Rusko udělá něco nepředvídatelného. Před třemi lety málokdo očekával plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která spustila současnou krizi.

Nyní, po tisíci dnech války, je situace ještě napjatější. Západ i nadále doufá, že správně interpretuje varovné signály z Kremlu, a věří, že Putin zůstane u verbálních hrozeb. Stále však platí, že jakákoli špatná kalkulace by mohla vést k nepředstavitelným následkům.

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin