Tvrzení o vzniku jednotky složené z ruských zajatců nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. "V současnosti se do jednotky přihlásilo již několik stovek Rusů, a to jak řadoví vojáci, tak důstojníci," napsal portál. "Nábor do jednotky se koná výlučně na základě dobrovolnosti. Ruští vojáci napíší příslušnou žádost a poté každého kandidáta prověří ukrajinská tajná služba SBU a kontrarozvědka," dodal web.

Ruští vojáci si při vstupu do legie Svoboda Rusku ponechávají svou uniformu, ale s ukrajinskými rozlišovacími symboly. Jsou rovnoprávní s ukrajinskými vojáky a dostávají stravu a lékařskou péči, o které v ruských ozbrojených silách mohli jen snít, tvrdí Dumskaja. "Kromě toho bojovníci za svobodu Ruska v sestavě našich vojsk dostávají výzbroj v podobě nejnovějších modelů zbraní ze zemí NATO, které se podstatně lidí od bídného stavu zastaralých zbraní, s nimiž nedávno přišli do naší země," dodal ukrajinský portál.

Portál se nezmínil o konkrétním nasazení ruské jednotky do bojů. Deník RBK-Ukrajina na svém webu informoval o ruských legionářích pod titulem "Výcvik začal" a přinesl snímky ze sociálních sítí, na kterých se Rusové seznamují se švédsko-britskou protitankovou střelou NLAW.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.