reklama

Nebudeme-li jednat nyní, klimatická krize bude stále více poškozovat životy milionů lidí, uvedl papež František. "V této historické chvíli se od nás žádá, abychom převzali zodpovědnost za odkaz, který po sobě zanecháme," napsal papež na sociální síti X.

"Lékaři mě nepustili do Dubaje. Je tam totiž moc teplo a přechod z tepla do klimatizace není pro tento stav průdušek vhodný," dodal a stanovil ochranu životního prostředí za ústřední téma svého pontifikátu.

Vatikán následně zveřejnil projev, který měl přednést. "Jsem s vámi, protože změna klimatu je globální sociální problém a úzce souvisí s důstojností lidského života. Jsem s vámi, abych položil otázku, na kterou nyní musíme odpovědět: Pracujeme pro kulturu života nebo kulturu smrti?" měl uvést papež.

"Všechny z vás srdečně vyzývám: Pojďme si vybrat život. Pojďme si vybrat budoucnost. Kéž jsme pozorní k pláči Země, kéž slyšíme prosbu chudých, kéž jsme vnímaví k nadějím mladých a snům dětí. Máme velkou odpovědnost: zajistit, aby jim nebyla upřena jejich budoucnost," měl uvést závěrem.

Klimatické konference COP28 se účastní přes 200 států, ne všichni státníci ale zůstávají po celou dobu. Například český premiér odcestoval do Dubaje v pátek, britský ministerský předseda Rishi Sunak na ní strávil jen několik hodin a prezident USA Joe Biden se neúčastní vůbec, ačkoliv USA, které jsou nejbohatší zemí světa a největším znečišťovatelem, jsou široce kritizovány za nedostatečné nabídky na financování fondu bojujícímu proti změnám klimatu.

Účastníci klimatické konference COP 28 se hned první den dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně.

Zpráva o vytvoření fondu vyvolala u delegátů bouřlivé ovace, uvedl server The Guardian s tím, že vytvoření fondu bylo dlouho kamenem úrazu při jednáních o klimatu. Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami přitom stály v roce 2022 podle nedávné studie asi 1,5 bilionu dolarů.

Fond bude po dobu čtyř let spravovat Světová banka a bude mít nezávislý sekretariát se zastoupením rozvinutých a rozvojových zemí. Platby do fondu budou dobrovolné a vyspělé země budou k příspěvkům vyzvány, nebude však povinné přispívat. Všechny rozvojové země budou mít nárok na přímý přístup ke zdrojům z fondu s minimálním procentuálním přidělením nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům.

"Každý, kdo je schopen platit, by měl přispět," řekl komisař EU pro klima Wopke Hoekstra a dodal, že chce "rozšířit základnu dárců nad rámec obvyklých podezřelých, jednoduše proto, že odráží realitu roku 2023."

Bezprostředně po oznámení o vytvoření fondu Spojené arabské emiráty, které rozhovory hostí, přislíbily zaslání 100 milionů dolarů. Německo také oznámilo, že vloží 100 milionů dolarů do fondu ztrát a škod, a Spojené království oznámilo vložení 60 milionů dolarů.

Japonsko přislíbilo 10 milionů dolarů a USA oznámily vklad 17,5 milionu dolarů na fond ztrát a škod, 4,5 milionu dolarů na Pacific Resilience Facility, který je zaměřen na ostrovní státy v Pacifiku, a 2,5 milionu dolarů na síť Santiago, která poskytuje technickou podporu zemím postiženým klimatickým zhroucením.