Za "něco velkolepého, anachronického a zároveň nádherně pompézního," označil pohřeb francouzský deník Le Monde. "Po deseti dnech národního smutku emoce Britů ustoupily jakési radosti z národní sounáležitosti," napsal list. "Už to není pohřeb, ale jakási gigantická přehlídka," uvedl také a přirovnal událost k triumfálním průvodům ve starém Římě.

Americký deník The Washington Post napsal, že do této události vložily monarchie, armáda a stát "veškerou pompéznost a showmanství, jaké mohly", a předvedly ho televiznímu publiku celého světa. "..tělo královny Alžběty II. prošlo naposledy Westminsterským opatstvím – dějištěm její svatby v roce 1947 a korunovace v roce 1953 - při státním pohřbu, jehož se zúčastnilo 90 světových lídrů a stovky dalších osobností, včetně císařů a sultánů, a také Harry a Meghan," napsal americký deník s výslovnou připomínkou královnina vnuka a jeho manželky, kteří se v minulosti do značné míry od královské rodiny distancovali.

Španělský El País podobně jako další média vyzdvihl jednotu, s jakou celá Británie truchlila. "Poslední sbohem před novým začátkem," napsal El País. "Žena, která dokázala, že všichni se cítili být součástí jednoho národního projektu, a která nyní opět všechny spojila ve smutku," napsal deník, podle něhož deset dní "změnilo zemi" a vrátilo jí "národní hrdost" a "mezinárodní postavení, v poslední době oslabené".

"Pohřeb královny Alžběty II. byl největší televizní ´show´ století," nazval svůj článek španělský deník El Mundo. Podle něj viděly smuteční ceremoniál v televizi či na internetu odhadem přes čtyři miliardy lidí, což by byla zhruba polovina obyvatel Země. List rovněž označil za "diplomatický křest ohněm" pro nového krále Karla III. přítomnost tolika světových lídrů na pohřbu jeho matky. Deník napsal, že vláda nového krále by mohla být "aktivnější, vzdálená neutralitě, která charakterizovala 70letou vládu jeho matky".

"Tak končí jedna éra...Pohřeb se zapíše do historie pro svou dokonalou organizaci, harmonii a styl všech účastníků," napsal italský deník Corriere della Sera.

Německý bulvární deník Bild rovněž detailně popsal "zasedací pořádek" ve Westminsterském opatství, kde se v pondělí konala hlalvní bohoslužba a kde bylo na dva tisíce smutečního hostů. Článek nazval "Nejmocnější muž světa seděl zcela vzadu". Americký prezident Joe Biden podle něj seděl ve 20. řadě, před ním byli mimo jiné členové evropských královských rodin, včetně těch, které nejsou ve svýchh zemích u moci (například rumunské či řecké). V zadních řadách ale byli i prezidenti Francie či Německa Emmanuel Macron a Frank-Walter Steinmeier. Mezi hosty byl rovněž český premiér Petr Fiala, který seděl za Bidenem.