Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá rozvědka BND zachytila hovory ruských vojáků o zabíjení v Buči

Město Buča po odchodu ruského agresora (4. dubna 2022, Ukrajina).
Město Buča po odchodu ruského agresora (4. dubna 2022, Ukrajina).
Foto: Українська правда

Německá Spolková zpravodajská služba (BND) zachytila hovory z vysílaček ruských vojáků o zabíjení civilistů v ukrajinském městě Buča nedaleko Kyjeva. Informuje o tom dnes německý magazín Der Spiegel. Podobné zločiny se podle ní mohly odehrát i v jihoukrajinském Mariupolu a okolí.

Der Spiegel bez uvedení zdroje napsal, že BND ve středu svá zjištění předala parlamentu. Jednotlivé zachycené hovory odpovídají konkrétním známým úmrtím. BND například dokázala přiřadit slova vojáka o zastřelení člověka na jízdním kole k jedné ze známých fotografií, které prostřednictvím sociálních sítí a médií obletěly svět.

Jiný hovor ukazuje, že Rusové vyslýchali ukrajinské vojáky předtím, než je zabili. Podle citované zprávy BND je vyloučeno, že by šlo o náhodné činy. Ruští vojáci se prý bavili o vraždách v Buči i o záležitostech všedního dne. Podle Spiegelu byli v Buči nasazeni i ruští žoldnéři a příslušníci soukromé polovojenské takzvané Wagnerovy skupiny, která svou krutost ukázala už v Sýrii.

BND vyhodnocuje i další zvukové záznamy, které dávají tušit, že podobné ohavnosti jako v Buči se odehrály také na jiných místech, například v oblasti obléhaného Mariupolu. V Buči byla mimo jiné nalezena těla civilistů s rukama svázanýma za zády.

Německá vláda ve středu označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že scény z Buče jsou podvrhem a že Rusko za vraždy není odpovědné. Ruské jednotky přitom Buču okupovaly více než měsíc poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Místní úřady uvádějí, že jenom v Buči ruští vojáci zabili více než 300 lidí.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Ukrajina Buča válka na Ukrajině Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.