Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čtyři měsíce po stažení ruských vojáků pohřbívají v Buči neznámé oběti války

Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).
Foto: Reprofoto AFP

V ukrajinském městě Buča tento týden pohřbívali tamní oběti ruské invaze, které nikdo dosud neidentifikoval. Úřady je proto uložily do hrobů označených čísly. Informovaly o tom agentury AP a AFP. Město ležící v Kyjevské oblasti se společně s několika dalšími obcemi z regionu stalo symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Invazní jednotky se z oblasti stáhly na přelomu března a dubna, vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky a nálezech masových hrobů. Svět šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva zodpovědnost popřela.

V úterý Ukrajinci pochovali v Buči 14 neznámých a v čtvrtek dalších 11 zabitých v době ruské okupace města. Původně je většinou narychlo pohřbili místní obyvatelé do hromadných hrobů, protože kvůli prudkým bojům neměli jinou možnost, píše AFP. Další tři obřady jsou naplánované, řekla agentuře Mychajlyna Skoryk-Škarivská z místní radnice.

Většina ze 14 v úterý pochovaných obětí ruské vojenské agrese měla podle ní střelné rány v hlavě a hrudi. "Všichni lidé, kteří byli zastřeleni a exhumováni z masového hrobu, měli na sobě stopy po mučení," uvedla podle agentury Reuters.

Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí, ve většině případů zemřely společně s jejich rodiči, poznamenala AP.

Odborníci neznámým obětem odebrali vzorky DNA a vše, co by mohlo pomoci při identifikaci, úřady zveřejnily na facebooku. Musejí však dodržovat určité postupy. "Aby mohla být těla formálně identifikována, musí je vidět a poznat příbuzní," vysvětlila Skoryk-Škarivská.

U dvou z 11 těl pohřbených ve čtvrtek, se našly doklady. Navzdory výzvě na internetu se však nikdo neozval, aby je identifikoval. Skoryk-Škarivskou to úplně nepřekvapilo. Ačkoliv se do Buči navenek vrátil relativně normální život, polovina předválečných obyvatel města ještě nikoliv. "Budeme pokračovat v práci. Našim cílem je najít příbuzné každého neidentifikovaného člověka," dodala činitelka.

U hrobů neznámých tak stojí ortodoxní kříž a na něm malá cedulka s číslem, aby bylo možné tělo najít, pokud se testy DNA ukáží jako průkazné nebo se přihlásí někdo z rodiny. "Modlíme se za duše nespravedlivě zabitých," pronesl podle AP na čtvrteční bohoslužbě otec Andrij. "Bůh jejich jména zná," dodal. Agentuře AFP řekl, že je důležité, aby tito lidé byli pohřbeni důstojně.

U jedné z čerstvě pohřbených obětí se identifikace podle agentur podařila na poslední chvíli. V Buči tak nyní pohřbili i sedmatřicetiletého bývalého vojáka Oleksandra Chmaruka, kterého jeho rodiče pohřešovali od března. Sami krátce před jeho zmizením uprchli z města a od té doby po něm pátrali. Věděli jen, že ho zadrželi Rusové, píše AFP. Na poslední chvíli ho pomohla identifikovat fotografie sdílená na sociální síti. Chmaruk je tak nyní pohřben mezi desítkami hrobů, na jejichž náhrobcích je datum úmrtí "Březen 2022".

Témata:  válka na Ukrajině Ukrajina Buča

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.