Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německé CDU/CSU hrozí odchod do opozice. Nasadila poslední trumf

Angela Merkelová
Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Kampaň před nedělními parlamentními volbami v Německu vrcholí. Souboj o kancléřský úřad se nyní, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, zúžil na sociálního demokrata Olafa Scholze a Armina Lascheta, který vede konzervativní unii CDU/CSU.

V sondážích si lépe vede Scholz, proto Laschetova unie, která čelí hrozbě odchodu do opozice, nasadila nejtěžší kalibr - dosluhující kancléřku Angelu Merkelovou, jež se po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech v čele Německa těší mimořádné popularitě.

"Je to podle mého názoru jediná strategie, která se unii nyní může vyplatit," řekla dnes v rozhovoru se zahraničními novináři německá politoložka Andrea Römmeleová z berlínské vysoké školy Hertie School.

Kancléřčina CDU/CSU podle Römmeleové příliš dobrou kampaň nevede. Komplikací byl dlouhý mocenský souboj mezi šéfem Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) Markusem Söderem o to, kdo svaz konzervativních stran do voleb povede jako kancléřský kandidát. Vyhrál nakonec Laschet, i když průzkumy jako výrazně populárnějšího hodnotily bavorského premiéra Södera.

"Laschet je navíc kandidátem, který je uvnitř vlastní strany neoblíbený," uvedla Römmeleová. Jeho nízké popularitě dále uškodily externí šoky, které do kampaně neřízeně zasahují. Vedle pandemie nemoci covid-19 to jsou červencové ničivé záplavy na západě Německa včetně Severního Porýní-Vestfálska, kde je premiérem. Lascheta mimo jiné poškodil moment, kdy se při vážném projevu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na místě živelné katastrofy čemusi smál. O závažnosti události svědčí i to, že se Laschet následně veřejnosti omluvil.

"To Laschet opravdu nezvládl," řekla Römmeleová o záběrech dobře se bavícího kancléřského kandidáta ve zpustošeném regionu.

Nebezpečí volební prohry unie si je kancléřka očividně dobře vědomá, protože se za Lascheta pevně postavila počátkem září v projevu k poslancům Spolkového sněmu. Nyní se rozhodla vystoupit i po Laschetově boku na setkáních s voliči. Dnes si vybrala místo více než symbolické - přímořský Stralsund, který je jejím politickým domovem, neboť město na severovýchodě Německa zastupuje od roku 1990 jako spolková poslankyně.

Lascheta ještě Merkelová osobně podpoří v pátek v Mnichově, kde bude i Söder, a den před volbami také v Laschetových rodných Cáchách. "To patří k dobré tradici," komentoval Laschet fakt, že mu takto končící kancléřka vyjadřuje podporu.

Pro média se ale zapojení Merkelové, která dosud stála v pozadí kampaně, stalo mimořádným tématem. Podle politologa Herfrieda Münklera, který je emeritním profesorem berlínské Humboldtovy univerzity, je kancléřčin krok zcela logický. "Vstup do kampaně bylo jakési povinné cvičení, to by se nemělo příliš nadhodnocovat, očekávalo se to dlouho," řekl Münkler zahraničním novinářům. "Kdyby to neudělala, bylo by to považováno za skandální," dodal.

Význam kancléřčiny podpory je ale výrazný, protože unie nyní bojuje o ty voliče, kteří v minulosti hlasovali pro Merkelovou, nyní však nechtějí volit Lascheta. "Když si voliči unie řeknou, že se jim Laschet nelíbí, takže nebudou volit nikoho jiného a zůstanou letos doma, je to pro unii velké nebezpečí," řekla Römmeleová. Laschet tak díky Merkelové může zmobilizovat voliče, kteří by jinak hlasovali pro kancléřku, ale nyní jasnou volbu nevidí. "Pokud unie o víkendu prohraje, bude to z velké části kvůli tomu, že její vlastní voliči nešli hlasovat," dodala Römmeleová.

Témata:  Německo Angela Merkelová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.