Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo a Francie chtějí překopat EU. Co všechno se má změnit?

Evropská unie, ilustrační foto
Evropská unie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německo a Francie chtějí prosadit některé změny fungování Evropské unie, které mají mimo jiné překonat současné rozpory mezi unijními institucemi. Mezi návrhy, o nichž by chtěly obě země diskutovat už na summitu v prosinci, má být například úprava systému voleb do Evropského parlamentu či výběru šéfa Evropské komise.

Vyplývá to z dokumentu, který dnes zveřejnil bruselský web Politico. Berlín a Paříž navrhují zahájit nejpozději příští rok debatu o budoucnosti Evropy, která se má týkat fungování institucí či většího zapojení občanů.

Mezi návrhy, které chtějí dvě nejvlivnější unijní země předložit dalším členským státům, má být opět diskuse o vytvoření nadnárodních kandidátek pro příští evropské volby či zavedení systému vedoucích kandidátů.

První bod, o kterém se uvažovalo už v roce 2014, před letošními eurovolbami opět neúspěšně prosazoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Takzvané spitzenkandidáty chce dlouhodobě zavést Evropský parlament, nemá však podporu členských států.

Europoslanci by podle tohoto systému chtěli vidět v čele Evropské komise lídra celoevropské kandidátky strany, která vyhrála v eurovolbách. Je to analogie toho, že premiérem se v parlamentní demokracii obvykle stává předseda ve volbách vítězné politické strany. Unijní smlouvy ale nyní nic takového nepředpokládají. Podle nich kandidáta do čela Evropské komise vybírá summit, tedy premiéři a prezidenti členských zemí. Europarlament poté o této nominaci hlasuje.

EP v létě nelibě nesl, když prezidenti a premiéři bloku místo stranami prosazovaných jmen nakonec do vedení komise vybrali Ursulu von der Leyenovou. Jejímu týmu poté vytvořili nebývalé překážky v nástupu do funkce, když některé navržené členy budoucí komise odmítli schválit.

Podle německo-francouzského návrhu by se debaty o institucionálních změnách měli zúčastnit nejen zástupci členských zemí, komise a parlamentu, ale i nezávislí experti či občanské iniciativy. Skupinu, která by měla určovat směrování debaty, by měla vést "významná evropská osobnost".

Dokument, který neobsahuje další podrobnosti k možným změnám, by ve středu měli dostat na stůl velvyslanci členských zemí. Prezidenti a premiéři by se o něm podle představ Německa a Francie mohli poprvé bavit již na schůzce v půli prosince.

Podle bruselského webu je návrh vnímán mimo jiné jako snaha zmírnit napětí ve vztazích mezi Berlínem a Paříží. Německo nedávno nelibě reagovalo na některé Macronovy postoje či iniciativy, naposledy na kritiku fungování NATO.

V diskusi bude nejspíš slyšet i český hlas. Otázku možných změn podoby eurovoleb, včetně celoevropských listin a systému vedoucích kandidátů, totiž von der Leyenová svěřila Věře Jourové, české místopředsedkyni svého budoucího týmu.

Témata:  EU Francie Německo

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 14:31

Extrémní počasí už není priorita? Boj s ním EU odkládá

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.