Německo čelí vážnému problému. Proč na území bývalé NDR zakořenil neonacismus?

Pád komunismu a následné opětovné spojení země drtivá většina obyvatel východního Německa oslavovala. Obnova jednoty ale nebyla lehkým úkolem, mnoho lidí se muselo potýkat s následky hospodářské, politické i kulturní transformace. Řada lidí přišla o práci a cítila se spolkovou vládou zrazena, neboť se jim nesplnily sliby, o kterých politici hovořili.

"Domnívám se, že tehdejší očekávání východních Němců spolková republika nenaplnila," řekl Speit zahraničním korespondentům v Berlíně o tom, proč na východě na rozdíl od západu Německa mají krajně pravicové názory výrazně více zastánců. Mnoho východních Němců prožilo po pádu komunistického režimu ideový a hodnotový zvrat, se kterým se museli vyrovnat. "Spolková republika, tedy ten západ Německa, se tomu nevěnoval," uvedl.

Jako příklad zmínil Speit obtížné sociální problémy, otázky práce a bydlení. "Tyto otřesy se zdají být tím, co vedlo k tomu, že západní hodnoty a západní uvažování východ automaticky nepřevzal," domnívá se.

Opomíjení východu se podle Speita projevilo i tím, že dlouhou dobu byl považován za problém neonacismus na západě Německa a ne ten na východě. Situace na východě se zlehčovala a říkalo se, že tam žádné takové problémy nejsou. Přispěli k tomu i představitelé východních zemí, kteří existenci problémů dlouho odmítali.

Kořeny východoněmecké náchylnosti k radikálním pravicovým myšlenkám se odrážejí v tom, jakou část společnosti tento problém zasáhl. "Týká se to především lidí ve středním věku," uvedl Speit.

Jako příklad zmínil Sasko, které je baštou protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) a také protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlivný bavorský premiér Markus Söder loni označil za novou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Také tato krajně pravicová strana dosáhla v minulosti v Sasku značných volebních úspěchů. Skutečný raketový nástup ale v Sasku zaznamenala AfD, když v loňských zemských volbách dostala 27,5 procenta hlasů, což jí vyneslo druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tamního premiéra Michaela Kretschmera.

Změny, které na východě nastaly, považuje Speit za mezigenerační. Jejich náprava bude složitá a finančně náročná, protože si vyžádá investice do infrastruktury, vzdělání a kultury.

Podobně situaci tento týden zhodnotil i vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz, který ve středu představil výroční zprávu o stavu německé jednoty. Zatímco se Německu po hospodářské stránce daří dobře a rozdíly se takřka vyrovnaly, problémem východu se stal pravicový extremismus, který podle zmocněnce nebrala vláda dost vážně.

Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Témata:  Německo,  neonacisté,  extremismus,  Alternativa pro Německo (AfD)