"V roce 2021 se v Německu stalo 55.048 politických trestných činů, to je absolutní vrchol dosavadních statistik," řekla Faeserová při představení výroční zprávy o rozsahu politicky motivované kriminality. "Ukazuje se tak, že obzvláště v dnešní době, kdy je ohroženo mírové uspořádání Evropy, musíme naši demokracii ze všech sil chránit," uvedla.

"Oproti roku 2020 se loni počet případů politicky motivované kriminality zvýšil o více než 23 procent a ve srovnání s uplynulým desetiletím byl růst dokonce dvojnásobný," řekl šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.

Faeserová uvedla, že prudký nárůst souvisí mimo jiné s pandemií nemoci covid-19. "V roce 2021 jsme zaznamenali mnoho případů týkajících se protestů proti karanténním omezením," řekla Faeserová. S pandemií souvisely podle ministryně i ty nejtěžší případy násilí. Výslovně zmínila loňský případ ze západoněmeckého města Idar-Oberstein, kde muž odmítající nosit roušku zastřelil zaměstnance čerpací stanice. Muž vystřelil poté, co mu pokladník nechtěl prodat pivo, protože neměl chráněné dýchací cesty.

"Velké starosti mi dělá i rychlý nárůst případů antisemitismu, jejich počet vzrostl o 29 procent. Je to ostuda pro naši zemi," řekla Faeserová. Za problém označila i rostoucí počet nenávistných činů, které představovaly více než pětinu všech případů politicky motivované kriminality. Nenávist se podle ní rychle šíří po internetu. "Musíme učinit vše, abychom roztáčení spirály nenávisti na internetu zastavili," řekla.

Faeserová stejně jako její předchůdce v ministerském křesle Horst Seehofer považuje za největší hrozbu německé demokracie pravicový extremismus. "Na 41 procent všech obětí politicky motivovaného násilí bylo v roce 2021 napadeno pravicovými radikály. To znamená, že pravicový extremismus je největší hrozbou pro naši demokracii a největším nebezpečím pro obyvatele naší země," dodala.