reklama

EMA dosud jako termín možného schválení udávala 29. prosinec, nyní hovoří o 21. prosinci. Německá média si kladou otázku, zda postup EMA není příliš pomalý. Poukazují přitom na to, že látka byla vytvořena v Německu a že BioNTech při vývoji úzce spolupracoval s Institutem Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek. Očkování zatím nouzově schválily úřady v Británii a USA, kde už vakcinace začala.

To, že Německo se pro nouzový schvalovací proces nerozhodlo a že s certifikací postupuje společně s ostatními unijními zeměmi, je vnímáno jako solidární, politické a také bezpečnostní rozhodnutí. Na druhou stranu to ale znamená odklad dlouho očekávané vakcinace v době, kdy jen v Německu denně umírají stovky lidí s covidem-19.

Jakmile bude očkování schváleno, může podle center vakcinace začít v řádu hodin. Spahn ale hovoří o dvou až čtyřech dnech, které budou potřeba pro kontrolu šarží vakcín a distribuci látky.

Jako první dostanou pozvánky senioři a zdravotníci. U starších lidí je největší riziko vážného průběhu nemoci a zdravotníci jsou koronaviru vystaveni nejvíce. Upřednostňování vybraných skupin bude zpočátku nezbytné, neboť nebude dostatek vakcíny a cílem je co nejrychleji ochránit ohrožené. Spahn uvádí, že v prvním čtvrtletí roku 2021 by Německo mohlo mít k dispozici až 13 milionů dávek BioNTechu, zhruba třetinu v lednu. Pokud budou schváleny i další vakcíny, třeba od společností AstraZeneca či Johnson & Johnson, bude dostupnost očkování větší.

Spahn v pondělním rozhovoru s televizí ZDF prohlásil, že do konce léta by mohlo být naočkováno až 60 procent německé populace. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že pro účinný boj s pandemií je nutné dosáhnout proočkovanosti mezi 60 až 70 procenty.

Dosažení mety 60 procent očkovaných znamená, že vakcínu si v 83milionovém Německu musí nechat aplikovat 50 milionů lidí, což v případě nutného přeočkování po zhruba třech týdnech znamená zajistit 100 milionů dávek. Německá média i politici proto hovoří o největší logistické výzvě v dějinách spolkové republiky. Nutné je připravit nejen seznamy očkovaných a očkovací centra, ale také zajistit distribuci, ostrahu či zdravotnický personál.

Pracovníky pro očkovací centra hledají samy spolkové země. V Sasku s tím pomáhá Červený kříž, v Durynsku pak sdružení lékařů. Na nezájem doktorů si spolkové země nestěžují, například Šlesvicko-Holštýnsko eviduje přihlášky více 2900 lékařů a v Berlíně okolo 800 dobrovolníků. Severní Šlesvicko-Holštýnsko uvádí, že na den potřebuje v centrech 90 lékařů, Berlín hovoří o 120, z nichž ale 30 bude vyčleněno pro mobilní očkovací týmy. Ty budou navštěvovat zájemce o vakcínu v nemocnicích či pečovatelských domovech.

Zájem lékařů o služby je ale vyvážen honorářem, který se nejčastěji pohybuje ve výši 150 eur (4000 korun) na hodinu. Tato suma vyvolala i kritiku, sdružení lékařů ale částku obhajuje s odkazem na náročnost akce. Pro srovnání, běžný plat lékařů se ve veřejných nemocnicích podle tarifních tabulek pohybuje od 4700 do zhruba 9800 eur měsíčně a minimální mzda v Německu činí 9,5 eura (250 korun) na hodinu.

Zdravotníci s nelékařským vzděláním dostanou v centrech podle odbornosti mezi 50 až 30 eury na hodinu. S hodinovou částkou okolo 30 eur se počítá i pro administrativní pracovníky, ostrahu či uklízeče.

Jedním z pilířů přerozdělování vakcín bude armáda, která by jako centrální sklad mohla podle magazínu Der Spiegel poskytnout své zařízení v dolnosaském Quakenbrücku. Zda tomu tak skutečně bude, jasné není. Armáda ale potvrdila, že žádost od ministerstva zdravotnictví obdržela a že je připravena.

Na distribuci se budou podílet i soukromé dopravní společnosti. Dolní Sasko již sdělilo, že bude spolupracovat s DHL, stejný zájem má i Sasko-Anhaltsko či Bádensko-Württembersko.

Jednou z neznámých v celém soukolí imunizace Německa zůstávají náklady. Jisté je, že budou vysoké, přesné částky ale zatím nejsou známé. Vakcína bude placena ze spolkového rozpočtu, potřebné příslušenství včetně injekcí a provoz očkovacích center budou hradit spolkové země a na honorářích pro očkovací personál se budou podílet zdravotní pojišťovny. Jen Berlín chod svých šesti očkovacích center odhaduje pro prvních pět měsíců na 200 milionů eur (5,3 miliardy korun).

reklama