Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nová studie: Jak dlouho vydrží imunita po prodělané nemoci covid-19?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Podle studie barcelonského výzkumného ústavu IrsiCaixa mají lidé, kteří prodělali covid-19, protilátky proti této nemoci nejméně půl roku. Informovala o tom dnes agentura EFE. Ke stejnému závěru došli minulý měsíc i britští vědci v podobné studii.

"Studie potvrdila, že pacienti s covidem-19 vytvářejí neutralizující protilátky, které jsou schopné blokovat virus, a tudíž mít ochranný účinek, nejméně šest měsíců od okamžiku nákazy," uvedl v prohlášení institut IrsiCaixa, který sídlí Badaloně (součást barcelonské aglomerace) a který byl založen v roce 1995 jako ústav pro výzkum onemocnění AIDS.

Studie vychází z půlročního sledování 210 lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Polovina z nich neměla příznaky a polovina musela být po nákaze hospitalizovaná. Sledování také ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají větší tvorbu protilátek než ti s mírným průběhem onemocnění covid-19.

Imunolog Benjamín Trinité, který se na studii podílel, připomněl, že vědci dosud neví, jak dlouho jsou protilátky schopné proti covidu-19 člověka ochránit. "Výsledky studie nám dovolují být optimisty a domnívat se, že imunita, ať už v reakci na nemoc či na vakcínu, by mohla trvat hodně dlouho," míní barcelonský imunolog, který se podílel i na výzkumu AIDS prováděném Newyorskou univerzitou.

K podobnému závěru, jaký nyní zveřejnil barcelonský institut, došli také vědci z Oxfordské univerzity. Ti minulý měsíc zveřejnili studii prováděnou na zdravotnících od dubna do listopadu a poté uvedli, že lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, se jí velmi pravděpodobně nemohou znovu nakazit nejméně šest měsíců.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 vědci zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.