reklama

Vědci také zjistili, že ti, kdo se stravují zdravěji, vyhazují více, protože kupují víc rychleji se kazícího ovoce a zeleniny než průměrný člověk.

Naopak domácnosti, které při nakupování postupují podle seznamu a musí cestovat dál, aby se dostaly do supermarketu, mají procento vyhazovaných potravin nejnižší.

Edward Jaenicke, profesor zemědělské ekonomie na Pennsylvánské státní univerzitě řekl: "Naše zjištění odpovídá předchozím studiím, které ukázaly, že 30-40 procent celkových dodávek jídla v USA skončí nesnědených - a to znamená, že byly také vyplýtvány zdroje využité k vyprodukování nezkonzumovaného jídla, včetně půdy, energie, vody a práce."

Jaenicke a jeho spolupracovník Yang Yu analyzovali údaje ze 4000 domácností, které se zapojily do průzkumu amerického ministerstva zemědělství o nákupu potravin známého pod zkratkou FoodAPS.

"Podle našich odhadů průměrná americká domácnost vyhodí 31,9 procenta jídla, které nakoupí," uvedl Jaenicke. "Více než dvě třetiny domácností zapojených do naší studie vyhodily odhadem 20-50 procent zakoupených potravin. Ovšem i ty nejméně plýtvající domácnosti vyhodí 8,7 procenta jídla, které nakoupí," dodal.

Dvojice vědců se také zaměřila na různé charakteristiky, které mohou zvýšit nebo snížit plýtvání potravinami v domácnostech. Zjistili, že čím vyšší příjem, tím víc vyhozeného jídla. A ti, kdo se stravují zdravěji se spoustou ovoce a zeleniny, také více jídla vyhodí.

"Je možné, že programy povzbuzující ke zdravé stravě mohou neúmyslně vést k většímu plýtvání," řekl Jaenicke. "To by mohl být podnět k zamyšlení z politického hlediska - jak bychom tyto programy propagace zdravého stravování mohli vyladit, abychom snížili potenciální plýtvání."

Menší procento vyhozeného jídla vykazovaly domácnosti s větší existenciální nejistotou, a také domácnosti s vyšším počtem členů. "Víc lidí znamená vyšší pravděpodobnost, že někdo dojí zbytky," vysvětlil Jaenicke.

Jedním z faktorů je i velikost balení, ve kterém se některé druhy potravin prodávají. "Dvoučlenná domácnost nemusí sníst celou hlávku květáku, z níž se pak pravděpodobně část vyhodí, zatímco větší domácnost ji pravděpodobně sní celou, nejspíš v jediném jídle," uvedl Jaenicke.

Nejenže je plýtvání jídlem politováníhodné, ale jiné studie zjistily, že životní cyklus vyhozeného jídla značně přispívá k emisím skleníkových plynů. "Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je potravinový odpad ročně zodpovědný za zhruba 3,3 gigatuny skleníkových plynů. Pokud by se jednalo o zemi, šlo by o třetího největšího producenta CO2 po USA a Číně," dodal Jaenicke.

reklama