Odveta za raketový útok. Pákistán zahájil vojenskou operaci proti Indii

CNN ani jiné nezávislé zdroje zatím nemohly tvrzení žádné z obou stran ověřit. Redakce stanice se obrátila na indické ministerstvo obrany i velení indického letectva se žádostí o komentář.

Podle sobotního vystoupení pákistánského armádního mluvčího generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho byly indické stíhačky vyslány k útoku na několik klíčových základen – konkrétně na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.

Všechny střely měly být údajně zneškodněny protivzdušnou obranou. Nur Khan Air Base, jeden z hlavních cílů, se nachází v Rávalpindí v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a slouží rovněž k přepravě zahraničních delegací.

Pákistán tvrdí, že jeho obrana rovněž zachytila střely mířící na základnu Rafiqui v Shorkotu. Podle Chaudhryho nedošlo k žádným škodám, ačkoliv intenzita útoku prý byla vysoká.

V odvetě za tyto údajné indické útoky zahájila pákistánská armáda vlastní ofenzivu, zaměřenou na cíle na indické straně hranice, včetně indické části Kašmíru. Armáda v Islámábádu oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů, mimo jiné velitelské stanoviště brigády v oblasti KG Top, zásobovací sklady v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari, základnu raket BrahMos u Nagroty a tři vojenská letiště – v Udhampuru, Pathankotu a Suratgarhu. Poslední dvě se přitom nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo oblast sporu o Kašmír.

K situaci se pro CNN anonymně vyjádřil i vysoce postavený indický činitel, podle něhož na všechny útoky pákistánské armády „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily indické reakce však zatím nebyly zveřejněny.

Ve městech na indické straně hranice, zejména v kašmírském Srínagaru a v Džammú, byly v sobotu nad ránem slyšet silné exploze. Jejich původ zatím nebyl potvrzen, ale přicházejí v čase, kdy se situace na obou stranách výrazně vyostřuje. Místní představitelé vyzvali obyvatele, aby zůstali doma. „Prosím, nevycházejte na ulici. Zůstaňte doma nebo na nejbližším bezpečném místě,“ uvedl bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.

K eskalaci napětí přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie viní pákistánské ozbrojené skupiny. Situace se od té doby dramaticky zhoršuje.

Podle analytika Michaela Kugelmana z washingtonského think-tanku Wilson Center dosáhla krize mezi Indií a Pákistánem „znepokojivých rozměrů“. „Nejsou zde žádné zjevné možnosti deeskalace. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje Kugelman. Podle něj je riziko plnohodnotného konfliktu mezi oběma jadernými mocnostmi nyní reálnější než kdykoli v posledních letech. 

Témata:  Pákistán,  Indie,  Pákistánská armáda