Podle šéfa maďarského kabinetu je nejprve zapotřebí transformovat sektor energetiky, což si vyžádá několik let. Premiér také uvedl, že v případě ukončení dovozu ropy z Ruska by musely být upraveny ropné rafinérie, což by představovalo obrovské náklady. Orbán ale zároveň řekl, že Maďarsko je připraveno jednat, pokud EK přijde s novým návrhem, který bude odpovídat maďarským zájmům.

Premiér Orbán je už roky vnímán jako blízký spojenec Moskvy v Evropské unii a Budapešť se také konce února, kdy Rusko spustilo vojenskou invazi na Ukrajinu, staví vlažně ke krokům západních zemí na podporu Kyjeva. Orbán dává najevo, že nejde o "maďarskou válku" a bránící se Ukrajině na rozdíl od svých spojenců v NATO například nehodlá pomáhat dodávkami zbraní.

Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů. Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Právě z exportu ropy má Putinův režim značné příjmy. Ruská ropa v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí.

Aby navrhované sankce EU vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. Obě země i tak daly najevo výhrady a spokojeno není například ani Česko.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je realita taková, že Česko zatím nemá uspokojivě vyřešeno nahrazení ruské ropy. "Trpět mohou nejen řidiči, jimž zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl. Do června 2024 je však ještě docela dost času, lze se za tu dobu připravit," konstatoval ve svém komentáři.

Orbán se již v minulosti stavěl proti myšlence zpřísnění dosavadních sankcí, které evropský blok přijal proti Rusku po zahájení invaze na Ukrajinu. Odmítá také myšlenku omezení dovozu ruského plynu.